Esej: Nepřemožitelný blud a nové otroctví

Radikální levice nechce lepší svět pro lidi černé pleti. Nabízí vládcům nového světa kšeft: vy nám dáte líznout, my vám dáme legitimitu.

Esej: Nepřemožitelný blud a nové otroctví
ilustrace Vojtěch Velický

Pětasedmdesát procent Američanů si myslí, že vztahy mezi příslušníky různých ras v jejich zemi jsou vážný problém; konkrétně, že černí Američané trpí systematickým útlakem ze strany Američanů bílých. Dokládají to tím, že černoši jsou méně úspěšní než příslušníci ostatních ras, především běloši, jichž je ve Spojených státech většina (podle loňského sčítání lidu žije v USA 63 procent bělochů, 15 procent Hispánců, něco přes 13 procent černochů a necelých šest procent Asiatů). 

Černí Američané obtížněji získávají práci, a když už ji najdou, je to práce hůře placená a méně atraktivní, než jakou mívají Američané bílí. Černoši jsou v průměru podstatně chudší než běloši (mediánový příjem domácnosti v roce 2018 čítal 41 361 dolarů, respektive 70 642 dolarů). Přes dvacet procent černých Američanů žije pod hranicí chudoby, kdežto bělochů jen deset (2018). V mužské vězeňské populaci letos tvoří černoši 34 procent, běloši 29 a Hispánci 24 procent. Tak by bylo lze pokračovat o mnoho déle, než by kdokoli snesl číst.

Od otroctví po Floyda

Pro sympatizanty levice existuje jediný důvod takového nepoměru v úspěšnosti bílých a černých Američanů: diskriminace černé menšiny bílou většinou. Jinými slovy, nezáviděníhodné postavení černošského obyvatelstva jde stoprocentně na vrub vlivu obyvatelstva bílého, otroctvím počínaje a smrtí George Floyda konče. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit