Esej: Jak se posouvají tyče

Od té doby, co si Američané zvolili Donalda Trumpa za prezidenta a v jejich intelektuálním životě získal na významu souhrn výstředních konspiračních domněnek jménem QAnon, se zbytku světa vtírá otázka, jak je to možné. Jak se stalo, že polovina Američanů (a nejen jich) najednou natolik zanevřela na svět, v němž žijí? Proč tak učinili s takovou vervou, že upnuli své naděje k člověku, o němž vědí, že jim systematicky lže? A že lže od prvního dne („mé inauguraci byl přítomen rekordní počet diváků“) do dne posledního („volby byly ukradené“), je docela zjevné. Jak to?

Americký společenský rozkol má jistě mnoho příčin hlubších, než s jakými se může srovnat tento text. O mnohých z nich byla řeč často, jako o množících se kapsách chudoby, jež propojení světových ekonomik vytvořilo i v jinak pružné Americe. O jiných bývá řeč méně, protože jsou svého druhu svatokrádežné – jako je neúnosné přemnožení elit.

Asymetrický vývoj

Podivný vývoj (nejen) amerického vztahu k faktům v politické diskusi je tedy jen dílčím rysem tohoto rozkolu. Je však rysem podstatným; funguje jako jeden z jeho důsledků, zesilovačů i příčin najednou. Tento vývoj má jednu zvláštnost ve své asymetričnosti. Lži, jimiž se živí radikální část protrumpovské Ameriky, jsou zjevné. Že je hloupost pít savo s úmyslem zbavit se covidu, rychle prokoukla i naprostá většina exprezidentových příznivců.