Kompromis v Dukovanech

Jaroslav Míl prosazoval dodávku nového bloku na klíč, ČEZ chtěl vybírat dodavatele po částech. Výsledek zůstal někde na půl cesty.

Kompromis v Dukovanech
Jaderná elektrárna Dukovany | Tomáš Novák týdeník HROT

Jak se zdá, chuť experimentovat a vydat se dosud neznámými cestami je v Česku vysoká. V jiných zemích se staví jaderné elektrárny buď metodou na klíč (odborně se tomu říká EPC kontrakt), nebo výstavbu řídí zákazník, který si objedná dodavatele jednotlivých stavebních a technologických celků. V případě plánovaného nového bloku v Dukovanech se chystá jakýsi „kočkopes“ – model EPC flexi.

Nejprve proběhne soutěž na hlavního dodavatele. Ve hře je ruský Rosatom, čínské CGN, korejské KEPCO, americký Westinghouse a francouzské EDF/Framatome. Následně by zákazník – tedy firma Elektrárna Dukovany II ze skupiny ČEZ – měla získat právo spolurozhodovat o tom, kdo dodá klíčové součásti nového bloku včetně stavebních prací.

Nastavením takzvaného obchodního modelu se ve středu 27. května zabýval vládní jaderný výbor. Nakonec však nerozhodl závazně, ale pouze vydal své doporučení. „Toto je plně v rukou investora, tedy ČEZ,“ uvedl k tomu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Střet dvou světů

Bývalý generální ředitel ČEZ z let 2000 až 2003 a pozdější šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl se stal vládním zmocněncem pro jadernou energetiku v únoru loňského roku. Později k němu přibyl pětičlenný expertní tým, v němž se objevují bývalí top manažeři ČEZ z doby před rokem 2003.

Míl a jeho tým prosazují EPC kontrakt, tedy přenesení veškeré odpovědnosti za stavbu na jednoho vybraného zahraničních dodavatele reaktoru. Tento model je výhodný pro dodavatele ze zemí se silnou rolí a podporou státu. Tedy jmenovitě pro ruský Rosatom, čínské CGN a korejské KEPCO. Nevyhovuje naopak společnosti Westinghouse, která v minulých letech zbankrotovala kvůli nezvládnuté roli generálního dodavatele nových bloků jaderných elektráren V.C. Summer a Vogtle ve Spojených státech.

Naopak ČEZ chtěl podle zdrojů týdeníku Hrot postupovat jinak. Tedy zapojit více své inženýrské kapacity v dceřiných firmách Škoda Praha a ÚJV Řež a získat v projektu hlavní slovo. Dodavatele jednotlivých součástí - tedy reaktoru, strojovny, stavební části a dalších – chtěl vybrat samostatně v pěti různých soutěžích. Takový postup podporoval také český průmysl, který by v tomto případě mohl dosáhnout na větší zakázky.

Týdeník Hrot nabídl ministerstvu průmyslu, pod nímž Mílův tým působí, prostor k vyjádření, ale ministerstvo ani po několika výzvách nereagovalo.

Otázka (ne)závislosti

EPC model je pro Česko rizikový i z mezinárodně politického hlediska. Pokud vyhraje ruský nebo čínský uchazeč, ocitneme se vůči němu v nepohodlné pozici. Vůči jedné z velmocí budeme muset být úslužní, a to přinejmenším do okamžiku úplného dokončení nového bloku v Dukovanech. Ten má být spuštěn do provozu nejdříve v roce 2035.

Zdroje z českých jaderných kruhů upozorňují, že pod termínem energetická bezpečnost si musíme představit něco jiného. Velmi riziková může do budoucna být závislost na zahraničních dodavatelských firmách v případě poruchy či běžné údržby nového bloku. Zatímco technici z české firmy mohou dorazit na místo za pár hodin, na příjezd specialistů z Asie či Severní Ameriky budeme čekat týdny.

Kdo chce stavět Dukovany II

Přehled zájemců, kteří jsou ve hře o dodávku reaktoru či celého bloku elektrárny 

CGN (Čína)

  • Největší čínský provozovatel jaderných elektráren CGN má zájem rozšířit své aktivity i do Česka. Nabízí moderní reaktor typu Hualong One o čistém výkonu 1090 megawattů. První takové bloky staví v elektrárně Fu-čching, ale plánovaný termín dokončení – závěr roku 2019 – se Číňanům nepodařilo stihnout. Dnes je blok ve fázi testování před spuštěním.

EDF/Framatome (Francie)

  • Francouzi sázejí na reaktory typu EPR s čistým elektrickým výkonem zhruba 1600 megawattů. Jejich šance snižují potíže se stavbou prvních dvou reaktorů EPR ve Finsku a Francii, kde zpoždění je až desetileté a prodražení trojnásobné. EDF je též hlavním investorem elektrárny Hinkley Point C v jižní Anglii, jejíž výstavba se pomalu rozbíhá. Pro soutěž v Česku chtějí Francouzi nabídnout reaktor s nižším výkonem, ale ten zatím existuje jen na papíře.

KEPCO (Jižní Korea)

  • Korejci chtějí na světovém trhu prorazit s reaktory typu APR o výkonu 1450 megawattů. Jejich slabinou je, že zatím nesplňují přísné bezpečnostní požadavky na reaktory třetí generace. Bude je tedy nutné upravit. KEPCO staví čtyři bloky APR ve Spojených arabských emirátech, ale přislíbený termín dokončení se nepodařilo dodržet. Dalším problémem Korejců je velikost bloku; v Česku chtějí nabízet dosud reálně neexistující projekt o nižším výkonu.

Rosatom (Rusko)

  • Monopolní ruský stavitel a provozovatel jaderných elektráren je logickým zájemcem o zakázku v Česku. Nabízí 1200megawattový reaktor třetí generace VVER-1200 s životností nejméně 60 let. Jedná se o úspěšný vývozní artikl – tyto reaktory již Rusové stavějí v Bělorusku a Turecku a zakázky mají též z Maďarska, Finska či Egypta.

 Westinghouse (USA)

  • Tradiční americký výrobce tlakovodních reaktorů zkouší uspět s reaktorem typu AP1000, první čtyři postavil v Číně. Westinghouse v březnu 2017 pod tlakem ztrátových projektů v USA zbankrotoval, o rok později jej ovládla investiční firma Brookfield Business Partners. Ta má sídlo v daňovém ráji na Bermudách.

Více k tématu stavby nového jaderného bloku v Dukovanech přinese tištěný týdeník Hrot v dalším čísle, které vyjde v pondělí 1. června. Předplatit si jej můžete ZDE.

Týdeník hrot

  • Peníze leda zadarmo
  • Covid na mozku
  • Naběhnutí na solární vidle
Objednat nyní