Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Letos mají energie v průměru stoupnout o osmdesát procent, zlevňování se může světová ekonomika dočkat až ve druhé polovině příštího roku.
Tento rok ukázal, jak ceny energií může rozhoupat počasí, které se mění v důsledku klimatické změny. Pro trhy s energetickými komoditami to představuje zvýšené riziko. Země, které musí tyto komodity z větší části dovážet, budou ohroženy v ekonomickém růstu, varovala Světová banka.
Ceny energií se mají letos po celém světě v průměru zvýšit o osmdesát procent, zlevňovat by se mohlo ve druhé polovině roku 2022. K poklesu cen by příští rok mohlo dojít také u potravin a kovů.
„Růst cen energií představuje v krátkodobém horizontu významná rizika pro globální inflaci, a pokud se udrží, může také omezit ekonomický růst v zemích dovážejících energii,“ uvedl hlavní ekonom Světové banky Ayhan Kose. Prudké zvýšení cen komodit na trzích je vyšší, než se původně předpokládalo. Obrat by mohl přijít až ve druhé polovině příštího roku.
Ceny zemního plynu a uhlí jsou na historických maximech kvůli omezení nabídky a skokovému zvýšení poptávky. Během příštího roku by se měla nabídka rozšířit a s tím se čeká i na pokles cen. Nicméně i tak může ještě dojít k cenovým výkyvům, varuje Světová banka ve svém výhledu.
Instituce ve Washingtonu ale souhlasí s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), že by se Evropa neměla v příštím roce dostat do výraznější inflační spirály. Také MMF tvrdí, že vysoké ceny energií v příštím roce odezní.
Ceny kovů mají v roce 2022 klesnout o pět procent poté, co se letos zvýší o 48 procent. Stejně dopadnou i zemědělské produkty, které letos podraží v průměru o 22 procent. Příští rok by mohly mírně klesnout, píše Světová banka v říjnové zprávě o komoditách. Nicméně i pro tento sektor budou zásadní ceny uhlí a zemního plynu, které zdražují výrobu hnojiv.
Letos by se ropa mohla v průměru prodávat za sedmdesát dolarů za barel, což znamená oproti loňsku růst o sedmdesát procent. V příštím roce má podle prognózy stát barel ropy na světových trzích v průměru 74 dolarů, protože poptávka po ropě dále poroste.
Rostou také ceny kovů, jako je měď, hliník a zinek, protože se omezila produkce kvůli vysokým cenám energií. Zásoby mědi na londýnské burze s kovy jsou na nejnižší úrovni od roku 1974. Jen během října podražila o 25 procent.
Světová banka upozornila na to, že změny počasí v letošním roce ukázaly limity obnovitelných zdrojů energie. Na druhou stranu, vysoké ceny uhlí a zemního plynu činí solární a větrnou energii stále více cenově konkurenceschopnou, je ale potřeba investovat do nových metod ukládání energie z těchto zdrojů. Jednotlivé země mohou podle Světové banky v dlouhodobém horizontu vydělat, pokud se zbaví závislosti na dovozu fosilních zdrojů. Nabízí se také větší využití jaderné energie.
Prognóza ale připouští, že může dojít k různým rizikovým faktorům i v příštím roce. Kromě rozšíření nemoci covid-19 to může být opět nepříznivé počasí pro produkci zelené energie a narušení dodavatelských řetězců.
V těchto dnech vydala svou dlouhodobou prognózu také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Členské země organizace a státy skupiny G20 budou muset počítat s tím, že se jejich hospodářský růst zpomalí. Do roku 2060 by to mělo být v průměru až na 1,5 procenta. Dnes to je dvojnásobek. V Česku se do roku 2060 ekonomický růst zpomalí na 1,1 procenta.
Za zpomalením bude stát hlavně menší růst velkých asijských ekonomik, jako je Čína a Indie. Hlavním problémem ale bude stárnutí populace. Podíl lidí starších 65 let se do roku 2050 zvýší na 28 procent. To bude znamenat enormní nedostatek pracovní síly a zároveň vyšší výdaje na důchodový a zdravotní systém. Spíše než zvyšování daní OECD navrhuje zvyšovat odchod věku do důchodu.
