Energetická budoucnost podle trhu

Michal Skalka, výkonný ředitel společnosti Sev.en Commodities, která obchoduje s elektřinou, uhlím, emisními povolenkami a měnovými deriváty, vysvětluje, jaké jsou z jeho pohledu aktuální problémy trhu nebo jak vypadá klasický den obchodníka s elektřinou. Jakou roli při obchodování s energií má hedging, tzv. zajištění ceny? A co znamenají extrémní situace na trhu, kdy elektřina je extrémně drahá nebo naopak za její neodebrání inkasujeme peníze? Další důležité aspekty o obchodování na trhu a o tom, jestli vůbec sám trh je schopný predikovat energetickou budoucnost a na základě čeho se to děje, se dozvíte v 9. epizodě Energetického podcastu.

Pokud se bavíme o trhu s elektrickou energií, tak i ten funguje na běžném principu nabídky a poptávky a elektrická energie se obchoduje buď na volném trhu, nebo na burzách.„Historicky bylo například na německém trhu 80 procent objemu volného trhu a 20 procent se obchodovalo na burze. Nicméně v dnešní době regulace se trh více tlačí do burzovního prostředí, a jeho objem tam tak narůstá. To se týká například obchodování s emisními povolenkami, kdy je 99,9 procenta trhu na burze,“ vysvětluje Michal Skalka.

V úvodu jsme naznačili, že trh s elektřinou má svá specifika, a podle Skalky se tato specifická část projeví až na samém konci těsně před dodávkou a v dodávce elektřiny, kdy v každé vteřině se musí objem elektřiny vyrobené rovnat elektřině spotřebované. A to proto, že na rozdíl od kovů či ropy elektřina v principu není skladovatelná komodita.

Trh je liberalizovaný a obchodují na něm většinou velcí výrobci, dodavatelé a obchodníci. Možností, jak obchodovat na trhu, je celá řada. Na trhu s elektřinou můžete uzavírat buď dlouhodobé smluvní kontrakty, to znamená, že nakoupíte například na rok dopředu za pevně stanovenou cenu daný výkonový produkt (základní zatížení nebo tzv. špička), nebo obchodujete krátce před dodávkou, kdy dodávku elektřiny potřebujete. Michal Skalka upřesňuje: „Musíte být ale schopni všechny svoje závazky jistit, což je naprosto klíčové. Nejintenzivnější obchodování probíhá den dopředu a uvnitř toho daného dne, kdy dochází k vyrovnání odchylek v predikcích, což úzce souvisí také s nástupem obnovitelných zdrojů.“

Další zvláštností trhu s elektřinou je, že cena krátkodobého nákupu jedné megawatt hodiny může být významně  nižší, nebo významně vyšší než cena z dlouhodobého kontraktu. Pokud v celé Evropě zrovna fouká vítr a svítí slunce, je možné, že elektřinu si koupíte buď za nulovou, nebo dokonce za zápornou cenu. To je stav, kdy je v síti masivní přebytek energie. Skalka říká, že tyto situace začaly nastávat až s nástupem obnovitelných zdrojů. „Mohou za to hlavně nulové náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, stává se, že je díky nim víc výroby než spotřeby, a v tu chvíli hledá trh odpověď na to, co s tím udělat, a odpovědí je záporná cena elektřiny – hledáte toho producenta energie, který je ochoten za peníze vypnout či utlumit výrobu v případě nadbytku elektřiny v soustavě. Vyplatí se to jak dodavateli, tak odběrateli této elektřiny,“ doplňuje Michal Skalka.

Trh může zažívat také určité extrémní případy, jakými jsou tzv. squeeze neboli zmáčknutí trhu. Jedná se o situaci, kdy je cena elektřiny buď extrémně záporná, nebo extrémně vysoká, kladná. „Je to indikátor momentální disbalance na trhu, kdy mohlo dojít k nějakému velkému výpadku elektráren a v tu chvíli na trhu chybí reálně určitý objem elektřiny a hledá se cena, za kterou mohou určité subjekty ještě více vyrábět a tu chybějící elektřinu dodat,“ upřesňuje Michal Skalka. 

Pro představu, jak vypadá práce obchodníka s elektřinou, Michal Skalka pobaveně reaguje: „V principu podobně jako v amerických filmech z Wall Street, ale doba, kdy makléři po sobě vykřikovali nějaké symboly, je už historie, dnes se vše přesunulo na elektronické platformy a obrazovky.“

K tématu obchodování s elektřinou se také vážou pojmy jako hedging nebo optimalizace zdrojů. „Role hedgingu je vlastně zajištění ceny a jistota výše tržeb za elektrickou energii v budoucnu. Co se týká optimalizace zdrojů, ta se dělá na rok dopředu, abyste věděl, kolik elektřiny budete muset vyrobit, pak plánujete na každý měsíc a týdny dopředu. Nakonec velmi pečlivě děláte úvahu na den dopředu, to už víte, jak bude foukat, svítit a jaká bude poptávka, občas se netrefíte, tak to prostě dopadne trochu jinak,“ vysvětluje Skalka. 

Z pohledu Michala Skalky je zásadním nedostatkem trhu to, že nedává odpověď na dlouhodobé otázky zajištění potřebného množství energie pro potřeby ekonomiky. Jaká má být budoucnost, jestli čistě obnovitelná, bezemisní s jádrem, nebo plynová, a jak to udělat s dožitím uhlí. Trh nastavuje cenu elektřiny podle toho, jaká je situace právě teď. Mnohem více se dozvíte v 9. epizodě Energetického podcastu.