Vybrané články
z týdeníku The Economist

Egypt: Kolty místo dekoltů

Sexuální narážky jsou passé. V módě jsou heroičtí vojáci.

Egypt: Kolty místo dekoltů
ilustrační foto | Profimedia.cz

Hišáma Ašmáwího popravili dvakrát. Nejhledanější muž Egypta, armádní důstojník, z něhož se stal džihádista, byl oběšen v březnu 2020 bez účasti veřejnosti. O dva měsíce později sledovaly miliony Egypťanů „popravu“ herce, který ho ztvárnil ve „Volbě“, televizním seriálu produkovaném zpravodajskou službou. Ta díl zapropagovala vypuštěním videa skutečné Ašmáwího popravy. „Volba“ se během loňského ramadánu, hlavní sezony pro egyptskou televizi (zhruba na úrovni té evropské vánoční), stala jedním z nejsledovanějších pořadů.

Arabský svět egyptskému televiznímu a filmovému průmyslu dlouho záviděl. Během 20. století tvořily filmy jeden z hlavních egyptských vývozních artiklů. Od Rabatu po Bagdád se diváci učili skrze nesmírně oblíbené muzikály a komedie specifický egyptský dialekt. Tato produkce představovala pro Egypt zdroj kulturního vlivu – a pro jeho vládce nástroj propagandy. Když ve 30. letech minulého století začala vznikat kina, král Fuád nechával přehrávat před samotnými programy oslavné filmové týdeníky. Prezident Gamál Abd an-Násir se naopak postaral o to, aby filmy ztvárňovaly monarchii, kterou svrhl, jako zkorumpovanou a podlou.

Někdo si to odskáče

Posedlost současného vládce Abd al-Fattáha as-Sísího kontrolou veřejné zábavy je ovšem extrémní i na egyptské poměry. V roce 2015, dva roky poté, co s dalšími důstojníky svrhl prvního demokraticky zvoleného prezidenta v dějinách země, varoval as-Sísí televizní hvězdy, že „ponesou odpovědnost“, pokud nebude jejich práce stavět Egypt do příznivého světla. Dnes už prezident as-Sísí v podstatě znárodnil média a jeho lidé kontrolují vše, co se vysílá. Společnost vlastněná zpravodajskou službou začala v roce 2016 skupovat největší egyptské soukromé televizní stanice. Od roku 2018 produkuje jedna z jejích dceřiných společností, Synergy (tvůrce „Volby“), většinu velkých seriálů vysílaných během ramadánu. „Je to monopol,“ tvrdí jeden z filmových tvůrců.

V Egyptě vždy fungovala cenzura. Přesto se během vlády prezidenta Hosního Mubáraka v letech 1981 až 2011 mohla ve filmech zobrazovat policejní brutalita, korupce a homosexualita. Oslavované filmy z této éry by podle producentů dnes vzniknout nemohly. Dříve běžné sexuální narážky jsou zakázané. Nesmí být zobrazována ani extrémní chudoba, aby si někdo třeba nemyslel, že má Egypt potíže. A bezpečnostní složky musejí být ztvárněny jako parta klaďasů. Podle režimu přiživovaly staré filmy, ve kterých vystupovali zkažení policajti, během arabského jara v roce 2011 protesty proti policii. To, že protesty mohli způsobit opravdoví zkažení policajti, nohsledům as-Sísího nedochází. „Režim vnímá deset let staré události jako kulturní selhání,“ komentuje to bývalý diplomat mubárakovské éry Izz ad-Dín Šukrí Fišír.

Státem podporované válečné filmy a hrdinská policejní dramata jsou sice populární, ale egyptská televize je podstatně méně zajímavá, než byla před převratem. A čelí rostoucí konkurenci. Syrské a turecké telenovely vysílané přes satelit roky soupeřily o pozornost egyptských diváků s nekonečnými místními seriály. Teď vznikla nová centra tvorby v Jordánsku, Saúdské Arábii a ve Spojených arabských emirátech. Streamovací platformy jako Netflix a Šáhid (vlastněný saúdskoarabskou MBC Group) poskytují divákům další alternativy. Důkazem, že někdejší egyptská měkká síla ochabuje, je i fakt, že arabští mileniálové většinou rozumějí egyptskému dialektu podstatně hůř než jejich rodiče.

Kvalitní propaganda

As-Sísího režim však zajímá hlavně ovlivňování Egypťanů. „Volba“ obsahuje značně pochybná tvrzení o Muslimském bratrstvu, které bylo před as-Sísím (krátce) u moci. „Roj“, také z produkce Synergy, glorifikuje egyptský nálet, při němž zahynulo čtyřicet džihádistů – a sedm civilistů (o této části se nemluví). „Mají talentovanější tvůrce, větší rozpočty i větší hvězdy,“ popisuje v Káhiře žijící režisér. „Takže i když je to propaganda, je to kvalitativně prostě lepší.“

Druhá série „Volby“, která se vysílá tento měsíc, se bude točit kolem masakru na náměstí Rábi’y al-Adawíji, při němž bezpečnostní složky (pod velením as-Sísího) pozabíjely několik set protestujících z řad Muslimského bratrstva. Nevládní organizace Human Rights Watch popsala událost jako „jedno z největších vraždění demonstrantů na světě, ke kterému došlo v soudobých dějinách během jediného dne“. Seriál je nicméně, jak také jinak, vyprávěn z pohledu hrdinské policie.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Týdeník hrot

  • Budoucnost robotických šílenců
  • Stát jako hoteliér
Objednat nyní