Dvě procenta. A hned!
Kdy jindy než teď je chvíle, kdy by vláda měla přitlačit na plnění dlouho zanedbávaného spojeneckého závazku dávat dost peněz na obranu?

Po Putinově agresi proti Ukrajině se otřásají postoje veřejnosti. Najednou jsou tu solidarita, vstřícnost, národní hrdost. A co víc, mnozí Češi jsou alespoň pro teď připraveni akceptovat, že bezpečnost něco stojí a nikdo ji nezajistí jen pro krásné slovanské oči a lepé křivky našich žen a dívek.
Politická scéna jako celek stojí – s výjimkou extremistů zleva i zprava – na straně Ukrajiny, která se rozhodla bránit. Vidí hrdinství a odhodlání a zbraně v rukou! Zbraně, kterých se nedostává, a tak je ochotně posíláme a přispíváme na ně.
V přímém přenosu dostáváme jasný důkaz, že beze zbraní, kvalitně vycvičené a organizované armády a dalších bojových schopností se ani v 21. století neobejdeme. Svět byl, je a vždycky bude nebezpečné místo, kde se relativně bezpečně budou moci cítit jen ti, kdo včas pochopí, že do své obranyschopnosti musejí investovat. Dost a dost peněz a také část národní suverenity, což zvláště platí pro malé země v centru zájmů ambiciózních regionálních mocností.