Dovrtěno psem. Jak se promění afghánská ekonomika?

Člověk nemusí trpět iluzemi o schopnostech afghánských vládních ozbrojených sil v boji proti Tálibánu, aby ho překvapil rychlý pád Kábulu. Přece jenom, poslední Sověty instalovaný vládce Kábulu, dr. Nadžíbulláh, vydržel u moci skoro tři roky poté, co odešel poslední voják okupační armády, a další čtyři roky trvalo, než Tálibán dobyl hlavní město. Současné hbité házení flint do žita tváří v tvář hůř vyzbrojenému a daleko méně početnému protivníkovi svědčí o jediném: celý režim, včetně armády a policie, musel být demoralizovaný a zkorumpovaný do posledního strážníka.

Prezident Ašraf Ghaní nečekal na předání moci a odletěl z obléhaného města – asi při vzpomínce na svého předchůdce Nadžíbulláha. Toho po dobytí Kábulu v roce 1996 tálibánci odchytili v útočišti v kábulském areálu OSN, mučili, vykastrovali, vláčeli za náklaďákem a nakonec jeho mrtvolu pověsili na kandelábr, aby každý viděl, že přicházejí nové pořádky.

Zavřené kohouty

Nynější imploze vládních struktur a převzetí moci Tálibánem znamenají jenom jedno – masivní zahraniční penězovod, který dosud představoval hlavní finanční zdroj afghánské ekonomiky, je u konce. Mezinárodní a bilaterální pomoc dosud představovala tři čtvrtiny veřejných výdajů, které mimochodem dosahovaly podle Světové banky hodně vysokých 57 procent HDP, z tohoto něco přes polovinu byly výdaje na „bezpečnost“. Výběr daní přitom v nejlepších letech nepřekročil deset procent HDP.