Dost bylo lockdownové junty

Počty nově nakažených klesají a úleva pomaličku přichází i do nemocnic. Lockdownová junta Hamáčků, Blatných, Stejskalů, Flégrů a dalších utěsňovačů našich dýchacích cest se plácá po ramenou nad úspěchem posledního zásahu a většinová média jí to baští i s chlupama.

Dostupná data neprůstřelně dokazují, že poslední opatření mohla mít na vývoj epidemie možná okrajový význam, jestli vůbec nějaký. Pochybnosti z minulých vln se mění v jistotu. Tato čtvrtá, jarní vlna epidemie nastartovala někdy v prvním únorovém týdnu, kdy po ústupu vánoční vlny začaly počty nových nákaz opět pomalu stoupat, aniž by došlo – byť jen k minimálnímu – rozvolnění či nějaké změně v disciplinovanosti populace.

Naši „epidemiologičtí experti“ krátce nato začali diskutovat o tom, že by pustili děti do škol. Během několika dní se tato diskuse změnila do podoby, co všechno se dá ještě zavřít. Než zavřeli první a druhé třídy, utěsnili okresy a zakázali lidem na vsích vylézt na vlastní záhumenek, růst nákaz dramaticky zpomalil a třetí den po platnosti nových restrikcí vlna kulminovala a začala ustupovat.

Famózní experiment

Že ústup byl zpočátku pomalejší, jednoznačně způsobilo prosetí zaměstnanců průmyslových firem antigenními testy, které přes veškerou kritiku svou roli splnily a odchytaly i roznašeče bez příznaků či s velmi mírným průběhem. Tuto skutečnost dokládá fakt, že tito odchycení zaměstnanci neovlivnili zatížení nemocnic, které kulminovalo kolem 15. března, tedy dva týdny po zavedení restrikcí. Tedy v době, kdy by měl být teprve vidět zaznamenatelný efekt restrikcí na počtech nakažených, klesaly už počty hospitalizovaných.

Start čtvrté vlny se dal ještě svádět na britskou mutaci, přestože při naší schopnosti sekvenovat desítky až stovky testů jde spíše o čtení z lógru než o vědecký poznatek a křivky vánoční nákazy z Británie a z Irska nejsou zvláště přesvědčivým důkazem o té dramaticky vyšší nakažlivosti v praxi.

Současná data z poklesu jsou nevyvratitelná. Obzvlášť když ministerstvo zdravotnictví provedlo famózní experiment v okresech Cheb, Sokolov a Trutnov, které zavřelo dříve než zbytek země. Ten jasně dokázal, že uzávěra okresů je bezpředmětný nesmysl. Na Chebsku a Trutnovsku začala nákaza ustupovat ještě před uzavřením okresů a po něm klesala stále stejným tempem, zatímco Sokolovsko mělo zhruba dva týdny zpoždění, odpovídající zpoždění startu prudkého růstu nákazy.

Co ještě zakázat

Je zřejmé, že mnohem podstatnější než nějaké zákazy a příkazy je úroveň promoření populace v regionu. Zrovna Karlovarsko prošlo podzimní a vánoční vlnou celkem bez velkých potíží, na druhém konci republiky na Zlínsku kolabovaly špitály. Teď je to přesně naopak.

Z vývoje v posledním roce je zjevné, že současný pokles se za dva až tři týdny zastaví a nákaza zase poroste. Když se lockdownové juntě podaří udržet do té doby současné uzávěry, může se začít rozhlížet, co ještě zakázat, zavřít a zlikvidovat. Růst bude opět limitován promořeností. Lze si tipnout, že problém začne v jižních Čechách. Jaká je ale skutečná promořenost, nevíme, protože ti, kdo to měli zjistit, to rok sabotují. Mohlo by se totiž ukázat, že král je nahý, a přišli by o svou moc. Ale teď už je toho opravdu dost.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Zdeněk Tůma: S bazukou se musí umět
  • Přežijí komunisté stovku?
Objednat nyní