Doširoka otevřené tenisové nůžky

Rafael Nadal v nedělním finále Australian Open porazil Daniila Medveděva a zapsal se do dějin. S jedenadvacátým grandslamovým titulem se osamostatnil v čele žebříčku nejúspěšnějších tenistů všech dob a nechal za sebou oba své největší rivaly – Rogera Federera (musel z turnaje odstoupit kvůli zranění) a Novaka Djokoviće (nemohl startovat, protože byl vyhoštěn). Ale rekordní zápis do statistik samozřejmě nebyl jeho jedinou motivací.

Prize money, tedy odměna za vítězství, byly letos v Melbourne 2,9 milionu australských dolarů (44,5 milionu korun). Před čtyřiceti lety bral Johan Kriek za vítězství ve stejném turnaji 72 tisíc dolarů (přibližně 4,4 milionu dnešních korun). U žen došlo k ještě většímu nárůstu finanční prémie. Když v roce 1982 vyhrála Australian Open Chris Evertová, dostala něco přes polovinu toho co Kriek. Dnes mají všechny grandslamy stejné odměny pro muže i ženy. Nejbohatší sportovkyní na světě je tenistka Naomi Ósakaová, která loni v Austrálii vyhrála a letos vypadla ve třetím kole. Druhou nejbohatší je další tenisová hvězda Serena Williamsová.

Přesto stále v tenisu existují rozdíly v odměňování obou pohlaví. V roce 2021 vydělávali téměř na všech úrovních muži víc než ženy. Jedním z důvodů je, že mezi ženami je výrazně větší konkurence než mezi muži, takže nejúspěšnější muž získal větší procento odměn. Novak Djoković, loni zdaleka nejúspěšnější tenista, posbíral se třemi grandslamovými vítězstvími na odměnách z turnajů 9,1 milionu dolarů. Nejlépe vydělávající tenistka Ashleigh Bartyová oproti tomu loni vyhrála jen jeden grandslam. Z valné většiny je však rozdíl mezi příjmy dán odlišnou výší prize money na turnajích – kromě těch největších totiž ženy berou menší peníze.

Velké rozdíly jsou ovšem i v rámci obou pohlaví. Mezinárodní tenisová federace (ITF) odhaduje, že v pouhých 41 státech je 87 milionů tenistů. Při takovém počtu je pozoruhodný výkon prorazit byť jen do první stovky, na příjmech se to však příliš neprojeví. Djoković si loni na turnajích vydělal sedmnáctkrát víc než Jiří Veselý, který loňský rok uzavřel na úplném konci první stovky. V golfu vychází ten poměr šest ku jedné. V ženském tenisu je rozdíl menší než u mužů – Bartyová inkasovala v roce 2021 přibližně desetkrát víc než stá nejlépe vydělávající tenistka světa.

Žebříčkově hůř umístění hráči i hráčky mají proto dost těžký život. V roce 2013 ITF odhadovala, že jen necelých pět procent tenisových profesionálů hospodaří s černou nulou. Pořadatelé turnajů se to snaží řešit zvyšováním odměn pro všechny účastníků a jejich rovnoměrnější distribucí. Finanční prémie na mužské tour stoupla mezi roky 2009 a 2019 reálně o 66 procent (v posledních dvou letech odměny kvůli pandemii stagnují). Letos si poražený či poražená v prvním kole Australian Open odnesl 103 tisíc australských dolarů, tedy zhruba čtyři procenta odměny pro vítěze celého turnaje; v roce 2012 to bylo přibližně procento. Finanční odstup mezi prvním a stým nejlépe vydělávajícím tenistou se v posledních letech snížil.

Hráči nicméně usilují o větší změny. Stěžují si, že z prudce rostoucích tenisových příjmů – podle některých měřítek se jedná o čtvrtý nejsledovanější sport na světě – dostávají jen zlomek. Podle jednoho odhadu putuje na největších turnajích jen osmnáct procent příjmů na prize money, což je méně než v jiných sportech. V roce 2019 Djoković spoluzaložil nezávislou hráčskou asociaci PTPA, která se snaží v těchto záležitostech lobbovat. Pokud uspěje, mnohým tenisovým řemeslníkům se dost uleví – a Djoković, který to poslední dobou schytává ze všech stran za svůj postoj k očkování proti covidu, se nakonec může vykoupit.

© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.