Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0

Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0

Že jsou domácnosti i firmy těsně před bankrotem? Čísla říkají něco jiného

Podíl domácností, které žijí v příjmové chudobě, se nijak zvlášť nemění. Jsou ovšem bez finančních rezerv

Že jsou domácnosti i firmy těsně před bankrotem? Čísla říkají něco jiného
ilustrační foto | Shutterstock.com

Kdyby člověk dal čistě na pěnu vytvářenou na so­ciálních sítích a v médiích, musel by už dávno podlehnout dojmu, že domácnosti i firmy jsou těsně před bankrotem a vše se hroutí. Při bližším ohledání skutečnosti je však obraz mnohem různorodější.

Když jsem se ptal sociologů, kteří se zkoumáním chudoby v Česku doopravdy zabývají, odpověděli mi, že podíl domácností, které „už to nedávají“ a žijí v příjmové chudobě, představuje asi sedmnáct procent a nijak zvlášť se nemění. Oproti průzkumům ze začátku jara díky vyplaceným podporám vzrostl jen o jeden procentní bod.

Jsou ovšem bez finančních rezerv, po zaplacení nákladů na bydlení a potraviny jim zbývá stovka na osobu a den. Zálohy na platby energií je finančně vykolejí. Otázkou je, zda už v lednu, nebo až následující měsíc, nebo za dva.

Vysokoškoláci se mají lépe

Další zhruba dvě pětiny domácností vyjdou s odřenýma ušima. Když to rozdělíme do skupin podle vzdělání, nepřekvapuje, že vysokoškolsky vzdělaným lidem se daří znatelně lépe, ale i tak je na tom sedm procent z nich finančně velmi bídně, neboť patří do té jednostovkové ohrožené skupiny.

Naopak dobře nebo velmi dobře svou finanční situaci pociťuje pětina, respektive horních dvanáct procent, domácností. Ty jsou schopny také vytvářet nové úspory, přičemž vzhledem k příslovečnému českému střádalskému konzervatismu jejich největší problém představuje to, že úložky znehodnocuje inflace.

Vzhledem k tomu, že Češi mají v bankovním systému přes tři biliony a 123 miliard korun a dalších skoro 150 miliard připadá na živnostníky, je inflační znehodnocení úspor dechberoucí. Další faktor je „efekt chudnutí“, který souvisí s tím, že ceny nemovitostí, zejména těch starších a v méně poptávaných lokalitách, začaly klesat.

Firmy spoří rychleji

Firmy se snažily dotlačit vládu k úlevám od vysokých cen energií a jejich dílo bylo korunováno úspěchem. Vláda jim na to kývla nejen v případě malých a středních, ale i těch velkých, aniž by požadovala návratnost té výpomoci. Výjimku samozřejmě tvoří ty, které budou mimořádně zdaněny vysokou přirážkou k dani z příjmů.

Tak jako v případě domácností, ale výraznějším tempem dovedou podniky zvedat svoje vklady v bankách. Jenom za říjen stouply skoro o 32 mi­liard korun na 1,44 bilionu korun. Pouze 41 miliard úvěrů je špatných. To by jeden neřekl, že?