Dolní a horní exekuce

Do toho, jaké změny čekají dlužníky, ještě promluví Senát.

Dolní a horní exekuce
Radek Hábl, šéf Institutu prevence a řešení předlužení, strávil posledních pět let vysvětlováním poslancům, co udělat, aby v malém Česku nebylo více než 700 tisíc lidí v exekuci. | Martin Pinkas

Promarněná šance, nebo krok vpřed? Na hodnocení ostře sledované novely exekučního řádu, která měla ambici udělat z „Česka, země v exekuci“ zase civilizovaný stát, se neshodnou odborníci, politici, ba dokonce ani zástupci neziskových organizací. Zase tak divné to ale není. Jde o stamiliardový byznys, který má zdroje, aby se jakýmkoliv změnám bránil. Nic ovšem ještě není jisté, takže na konečný verdikt je brzy.

Vzhledem k tomu, že rozložení sil v Poslanecké sněmovně a Senátu je odlišné, horní komora ještě může zamíchat kartami. Pokud by ale novelu poslali senátoři v polovině června zpět poslancům s radikálními změnami, reálně hrozí úplný debakl. Konkrétně jde především o teritorialitu exekutorů – ta má v horní komoře na rozdíl od té dolní reálně šanci projít, zároveň ale budila největší vášně a soustředily se na ni nejsilnější lobbistické tlaky. Poslanci si přitom nebudou moci vyzobávat hrozinky, musejí celý „balík“ od senátorů schválit, nebo odmítnout. Senát nyní každopádně představuje šanci, jak zbavit novelu dojmu upocené náplasti na nejvíc krvácející rány, která sice pacientovi pomůže, ale neuzdraví ho.

Bez pochvaly

Radek Hábl, šéf Institutu prevence a řešení předlužení, strávil posledních pět let vysvětlováním poslancům, co udělat, aby v malém Česku nebylo více než 700 tisíc lidí v exekuci. Že to není normální a že tím trpí i stát, který přichází o produktivní pracovní sílu, příjmy z daní a naopak krvácí na výdajové stránce.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit