Kellnerová hoteliérkou? Luxusní pražský Four Seasons je na prodej, zájem má nejbohatší Češka

Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.

Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.

Celý článek
0

Komentář: Největší zelená fantasmagorie o vašich radiátorech za stovky miliard

Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu

Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu

Celý článek
0

Česko je nejzadluženější v historii. Státní dluh vzrostl na 3,221 bilionu korun

Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.

Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.

Celý článek
0

Dohoda EU: limit na levnou elektřinu i pomoc výrobcům

V Bruselu se dohodly základní obrysy zkrocení extrémních cen elektřiny. Výrobci mají dostat pomoc s vysokými zálohami burze.

Dohoda EU: limit na levnou elektřinu i pomoc výrobcům
Český ministr průmyslu Jozef Síkela (vpravo) se svým německým protějškem Robertem Habeckem | foto Profimedia.cz

Strop bude na ceny elektřiny z jádra, uhlí a obnovitelných zdrojů, dohodli se v pátek v Bruselu energetičtí ministři evropských zemí. Zvítězilo tedy konkurenční návrh oproti tomu, který preferovalo Česko. Opatření nazývané jako Iberská výjimka spočívalo naopak v limitu na ceny drahé elektřiny vyrobené z plynu.

„Nebyla to lehká diskuze a definitivně ani poslední, kterou jsme měli. Ale dohodli jsme na jasném směru, kterým se vydat,“ okomentoval jednání ministr průmyslu Jozef Síkela. 

Na detailech Evropská komise dál pracuje a jak by měl systém přesně fungovat, bude jasné až v následujících dnech. V zásadě by však měl být nastaven určitý limit pro cenu elektřiny z levných, tedy neplynových zdrojů.

To znamená, že elektřina nezlevní, protože právě plynové elektrárny stanovují konečnou cenu. Zisky výrobců z jádra, slunce či uhlí nad stanovený strop by ovšem měly být přerozděleny mezi spotřebitelé elektřiny a kompenzovat jim tak vysoké ceny. Vše má být doprovázeno úspornými opatřeními. 

Ani energetičtí experti se neshodnou, co změna přinese a zda jde o nejvhodnější řešení. To má v sobě řadu úskalí. Není třeba zřejmé, jak by měly být limitovány a zdaněny zisky z elektřiny z dlouhodobých kontraktů. V konečném důsledku však nejspíš převážila obava, že v případě zastropování ceny plynové elektřiny by to mohlo vést kezvýšené spotřebě komodity, kterou Evropa potřebuje naopak snížit. 

Důležité také je, že se ministři shodli na nutnosti pomoci producentům energií se zálohami energetické burze. Opatření, které mělo vnést jistotu na trh s elektřinou, se kvůli extrémnímu růstu ceny změnilo v posledních měsících v pravý opak.

Potřeba složit zálohy na prodanou elektřinu v miliardových hodnotách existenčně ohrožuje nejednoho producenta. Ti se pak v obavách z vysokých záloh raději stahují z trhu. Nedostatek obchodované elektřiny vyvolává další tlak na růst cen .