Do gulagu nepůjdeš, ale moc si nevyskakuj

Na digitálních billboardových panelech osvětlujících taškentské ulice přeskakují tváře politiků, kteří se 24. října utkají v prezidentských volbách. Ve výlohách obchodů visí hezky jeden vedle druhého plakáty pětice kandidátů. Noviny vyrovnané ve stáncích s tiskem dopřávají všem uchazečům stejný prostor. Uzbekistán se v praxi názorně snaží předvést, jak funguje v konkurenčních volbách demokracie, v níž má jeden člověk jeden hlas.

Ve skutečnosti však má jeden muž, prezident Šavkat Mirzijojev, předem zajištěné drtivé vítězství. Dost možná vylepší i své skóre z voleb před pěti lety, kdy získal 89 procent hlasů.

Mirzijojev převzal úřad v roce 2016 po smrti Islama Karimova, který stál 27 let v čele režimu, jenž byl dokonce i na poměry středoasijských postsovětských republik obzvlášť ohavný. Za Karimovovy vlády – s Mirzijojevem jakožto premiérem – museli všichni Uzbekové včetně dětí sbírat bavlnu, docházelo k zabíjení demonstrantů a mučení vězňů.