Vybrané články
z týdeníku The Economist

Do dna

Východní Evropu může po pandemii postihnout recese jako po pádu komunismu.

Do dna
ilustrace Vojtěch Velický

Evropu zasáhl covid-19 ze všech kontinentů nejvíc. Pandemie se však spíše než jako hurikán chová jako tornádo – některé oblasti zpustoší a jiných se téměř nedotkne. Východ Evropy byl zasažen méně než západ a dokonce i východní Německo utrpělo méně než to západní. Jižní Evropa zakusila víc než severní. Rozdíly mezi sousedy místy bijí do očí: španělská úmrtnost v přepočtu na jednoho člověka převyšuje portugalskou více než třikrát a francouzská německou čtyřikrát. Stejně nerovnoměrný je i ekonomický dopad. Začínají se objevovat předpovědi ekonomických důsledků pandemie a ty pro střední a východní Evropu jsou obzvlášť prekérní.

Ne že by se zbytku světadílu vedlo nějak skvěle. Evropská unie zažila v první čtvrtině letošního roku oficiálně nejhlubší pokles ve své historii. Její HDP se v porovnání se stejným obdobím v roce 2019 snížilo o 3,5 procenta. Německo, největší evropská ekonomika, zaznamenalo ve stejné době propad o 2,2 procenta. Očekává se, že čísla pro druhou čtvrtinu roku, kdy platila nejpřísnější karanténní opatření, budou podstatně horší.

Aktuální údaje naznačují, že se ekonomická aktivita Unie během března a dubna v porovnání s loňským rokem snížila zhruba o 30 procent. Evropská komise 6. dubna avizovala, že očekává „výraznou, nerovnoměrnou recesi“, kdy by se v celé EU mělo HDP snížit o 7,5 procenta, přičemž v oblastech, kde se platí eurem, se očekává o něco hlubší propad. Vize některých prognostiků jsou ještě temnější: investiční banka Morgan Stanley predikuje eurozóně jedenáctiprocentní propad HDP.

Ekonom z Morgan Stanley Jacob Nell vysvětluje, že hloubka recese jednotlivých zemí bude záviset na době trvání karantény, přísnosti pravidel společenského odstupu a spotřebě. Morgan Stanley se domnívá, že se německá ekonomika v roce 2020 zmenší o osm procent, francouzská o 11 procent a italská o 15 procent. Německá karanténa patřila k nejvolnějším v  Evropě: továrny i hromadná doprava fungovaly celou dobu a obchody, restaurace, kadeřnictví, knihovny, zoologické zahrady a některé školy se už opět otevřely. Francie, Španělsko a Itálie uvedly do covidového kómatu podstatně větší část své ekonomiky.

Strach ze zranitelnosti

Ve východní Evropě jsou počty nakažených a mrtvých podobně nízké jako v Německu a také ona začala uvolňovat karanténní opatření brzy. Například na Slovensku zaznamenali pouze 1525 potvrzených případů covidu-19 a 28 úmrtí, v sousedním Rakousku to bylo 16 759 případů a 669 mrtvých. (Češi jsou na 9374 nakažených a 323 mrtvých.)

Východoevropané si vedli tak dobře částečně proto, že si uvědomovali, jak jsou zranitelní: obávali se, že by pandemie mohla velice rychle paralyzovat jejich zchátralé zdravotnické systémy. Bleskově proto vyhlásili přísné karantény a podařilo se jim virus rychle zadržet. (Výdaje na zdravotní péči na hlavu v paritě kupní síly jsou například v Polsku a Maďarsku zhruba čtvrtinové proti těm rakouským.) Pomohlo také, že se do luxusních lyžařských středisek v Rakousku a Itálii, které se ukázaly být jedním z epicenter nákazy, vypravila jen hrstka Východoevropanů.

Ekonomika však může utrpět mnohem víc na Východě než na Západě. „Východoevropané se s pandemií vypořádali velmi efektivně,“ konstatuje Richard Grieveson z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia (WIIW), „jenomže nadcházející recese bude stejně velká, jako byly recese tranzitní“ – tedy ty, které následovaly po pádu komunismu. V prvních pěti letech po pádu berlínské zdi klesl roční hospodářský výkon v zemích bývalého sovětského bloku o více než 40 procent.

Východoevropské země jsou zranitelné ze tří důvodů. Zaprvé jsou jejich ekonomiky závislé na vývozu, takže jsou vydány na milost poptávce ostatních zemí. Export zboží a služeb tvoří 96 procent slovenského HDP, 85 procent HDP maďarského, 67 procent toho bulharského a 61 procent lotyšského. Pro porovnání ve Španělsku je to 35 procent.

Druhým důvodem jsou omezenější možnosti východoevropských vlád při financování záchranných balíčků. Nemohou si dovolit příliš velký schodek, protože investorům se nechce jim půjčovat. Většina má nízký státní dluh, nicméně jejich rating je i tak nízký. Rakouský státní dluh přepočítaný na procenta z HDP by byl třikrát vyšší než ten bulharský. Přesto mají podle ratingové agentury Standard and Poor’s rakouské obligace hodnocení AA+, zatímco ty bulharské BBB.

A konečně mnoho států na východě Evropy se výrazně spoléhá na jedno z pandemií nejzasaženějších průmyslových odvětví: turismus. Ten například v Chorvatsku zajišťuje 25 procent HDP. Podle WIIW se chorvatská ekonomika v roce 2020 zmenší o 11 procent.

Visegrádská výhoda

Dobrou zprávou je, že střední Evropa by mohla těžit ze své závislosti na Německu, u něhož se očekává rychlé zotavení. Je to suverénně největší obchodní partner Visegrádské čtyřky (České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska). Morgan Stanley očekává, že Německo v roce 2021 poroste o 6,4 procenta a podle průzkumu, který minulý týden provedl Institut pro ekonomický výzkum (Ifo), tomuto výhledu německý byznys věří čím dál více. Jistou výhodou bude i nečlenství v eurozóně: WIIW očekává, že České republice a Polsku pomůže devalvace koruny a zlotého.

Podle Grievesona krize zásadně změní některé aspekty ekonomik této oblasti a může to být k lepšímu. Střední a východní Evropě by mohly plynout výhody z „nearshoringu“, kdy západoevropští výrobci ztrácejí důvěru v Čínu a přesouvají produkci blíže k domovu. Pomoci by mohl i rozmach internetového obchodu, u kterého se neočekává, že by s ústupem pandemie skončil. Do regionu se také mohly outsourcovat související služby jako call centra a sklady.

Předpověď Evropské komise uvádí, že zotavení bude „nejisté“ obzvláště v těch zemích, které byly už před úderem pandemie slabé. Varují, že nedostatečné zotavení jedné země může omezit ekonomický růst jiné. Je to výzva pro Evropany, aby se zachovali stejně jako Němci po pádu berlínské zdi: pro dobro všech si pomohli navzájem.

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Miliardáři letí na Letňany
  • Narcos: Pomáhat a pálit
Objednat nyní