Vybrané články
z týdeníku The Economist

Do Buddhů se nestřílí. Tálibán chrání předislámské památky

Islámští fanatici se překvapivě drží zpátky. Nikdo však neví, jak dlouho jim velkorysost vydrží.

Národní muzeum Afghánistánu v Kábulu během výstavy v květnu 2023, ilustrační foto | Profimedia.cz

Když Tálibán v srpnu 2021 vtrhl do Kábulu, kurátoři Afghánského národního muzea začali rychle schovávat předislámské poklady. Když byli islamisté u moci posledně, tálibánský ministr financí vedl skupinu, která zdevastovala tisíce předislámských památek datovaných do neskutečně bohatých afghánských předislámských dějin. Zaměstnanci muzea, odhodlaní zabránit opakování této nedávné historie, se nakonec na několik nocí zabarikádovali v rozpadající se kábulské vile z dvacátých let minulého století, v níž jsou sbírky muzea skladovány.

Tentokrát však Tálibán neprojevil sebemenší zájem zdevastovat muzeem vlastněné, tisíc let staré sochy Buddhy ani pohanské dřevěné sochy núristánské honorace (z nichž mnohé zaměstnanci v posledních dvaceti letech složitě poskládali do původní podoby). Podle zaměstnanců muzea je nové tálibánské ministerstvo kultury dokonce podporuje. Vysocí státní představitelé včetně kábulského starosty a ministra zahraničních věcí přišli na přátelskou návštěvu.

S teroristy u jednoho stolu? Západ se musí naučit s Tálibánem mluvit, jiná cesta není

Po víc než roce a půl je jasné, že izolováním Afghánistánu Západ ničeho nedosáhne. Bude muset být konstruktivnější

V podstatě každý den se v muzeu zastaví hrstka řadových členů Tálibánu, kteří doplní proud návštěvníků, v němž převládají školní exkurze. „Vypadá to, že je překvapuje a těší, že mají historii a kulturu,“ popisuje Muhammad Zubajr Ebádí, zastupující ředitel muzea. „Jejich mentalita se úplně změnila.“

Nápomocní tálibánci

Tálibán, který v roce 2001 zničil obří sochy Buddhy z šestého století vytesané do skalních útesů v Bámijánu ve středním Afghánistánu, se staví překvapivě vstřícně i k archeologickým vykopávkám. Dokonce podporuje projekt, jehož cílem je zachránit zbytky synagogy, kterou po sobě zanechala dávno zmizelá herátská židovská komunita. Lepší bezpečnostní situace v zemi – především díky ukončení povstání samotného Tálibánu – vedla k mírnému nárůstu zájmu o archeologii.

„Jsou skutečně nesmírně nápomocní,“ tvrdí jihoafrický architekt a veterán v afghánském kulturním sektoru Joylon Leslie. Vznikla zvláštní policejní jednotka pověřená uchováním kulturního dědictví. Trest stihl tálibánské představitele z jižní provincie Zábul, kteří se pokoušeli prodat starodávné artefakty.

Jak dlouho to vydrží?

Podle satelitních snímků bude však potřeba udělat mnohem víc, aby se zabránilo rabování archeologických nalezišť. Neexistuje navíc žádná záruka, že se benevolentní postoj kleriků nezmění. Posledně sáhli tálibánci k systematickému ničení kulturního odkazu po pouhých pěti letech od nástupu k moci a v době, kdy jejich vztahy s okolním světem dosáhly bodu mrazu. A zdá se, že vůdce Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda začíná znovu zaujímat radikálnější postoje. Navzdory přání mnoha ministrů zakázal ženám studovat a pracovat. Na začátku července nakázal Tálibán zavřít salony krásy.

Klerici si údajně dávají pozor, aby jejich pěšáci nepřeběhli k jiné militantní skupině, Islámskému státu chorásánské provincie, jenž zastává mnohem nekompromisnější postoje mimo jiné vůči jakékoli nemuslimské kultuře. Muzejní kurátoři proto prozíravě neplánují, že by v dohledné době obnovili výstavu vzácných Buddhů a núristánských soch. „Mají nesmírnou cenu a nechceme riskovat, že by je někdo mohl poškodit,“ říká Ebádí taktně.