Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Zavádějící nebo přímo lživé informace provázejí prakticky každé demokratické volby. S nástupem umělé inteligence může být ještě hůř
Tehdy z toho byl téměř celospolečenský poprask. V lednu 2013, v první den druhého kola prezidentských voleb, se v deníku Blesk objevil inzerát, který lživě napadl kandidáta Karla Schwarzenberga z paktování se sudetskými Němci. Stálo v něm například, že „děkuje za podporu představiteli Sudetendeutsche Landsmannschaftu Berndu Posseltovi“ nebo že „připravuje půdu pro vrácení majetku potomkům válečných zločinců“.
Jsme teď o deset let dál a podobné dezinformace, lži či překroucená fakta se staly natolik běžnou součástí demokratických voleb v Evropě i ve Spojených státech, že už se nad tím ani nepozastavujeme.
Nejčerstvějším důkazem jsou předčasné parlamentní volby na Slovensku. Jak sdělila místopředsedkyně Evropské komise a eurokomisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová, kampaň provázela „bezprecedentní dezinformační masáž“. Není překvapující, že se tyto útoky valily nejen ze strany krajní pravice, ale také z prokremelských zdrojů a mířily na hnutí Progresivní Slovensko s jednoznačnou prozápadní orientací.
Zkušenosti s dezinformační scénou máme i v Česku, naposledy při prezidentských volbách, kdy se před druhým kolem například šířily fake news o tom, že Petr Pavel zemřel. Právě Pavel se stal největším terčem dezinformační a lživé kampaně. Naopak jeho soupeř Andrej Babiš (ANO) byl takových útoků ušetřen.
„Dezinfoscéna vždy podporovala toho politika či stranu, kteří jsou nejvíce proruští, protievropští a protizápadní,“ vysvětlil to tehdy Vít Kučík, mluvčí občanského hnutí Čeští elfové, které mapuje a analyzuje cizí dezinformační kampaně na českém internetu a aktivně proti nim bojuje. Zkušenosti tohoto spolku ukazují, že se lživé informace rychle šíří a za několik dnů nebo týdnů je mají ve své e-mailové schránce desítky tisíc příjemců.
Ostatně ani Robert Fico, lídr vítězného hnutí Směr, nečelil žádným srovnatelným dezinfoatakům jako jeho protivník Michal Šimečka, šéf Progresivního Slovenska. Fico přitom v minulosti – a zvláště v předvolební kampani – radikálně vystupoval proti Ukrajině, které odmítá poskytovat další vojenskou pomoc v boji proti ruským okupantům. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se navíc Fica zastal, když prohlásil, že je absurdní označovat politiky v Evropě, kteří myslí na suverenitu své země, za proruské.
Slovenské volby ukázaly nový fenomén v dezinformační kampani, a to využití umělé inteligence. Díky ní vzniklo lživé video, na němž Šimečka krátce před otevřením volebních místností oznámil, že Slovákům zdraží pivo. Situace na Slovensku už byla dokonce tak vyhrocená, že policie vydala varování, aby se veřejnost „nenechala zneužít zájmovými skupinami“.
Metody umělé inteligence se samozřejmě budou dále zdokonalovat a je zřejmé, že je dezinformátoři budou chtít stále více využívat při vměšování se do politické soutěže. Přesvědčíme se o tom už příští rok, kdy se konají volby do Evropského parlamentu.
