Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Ředitel české developerské skupiny Crestyl Simon Johnson popisuje v rozhovoru pro Hrot expanzi do Polska, které zažívá – na rozdíl od stagnujícího Česka – stavební boom.
Jeden z předních českých developerů dokončil letos na podzim významnou akvizici v Polsku. Crestyl převzetím zbývajícího, padesátiprocentního podílu plně ovládl tamní společnost Spravia (dříve Budimex Nieruchomości), která staví bytové domy v šesti velkých polských městech. Provozní ředitel skupiny Crestyl a její generální ředitel v České republice Simon Johnson v rozhovoru popisuje, co firmu vedlo k rozhodnutí expandovat do zahraničí a jak se polský trh liší od toho českého.
Ano, je to tak. Crestyl si vybudoval reputaci a brand v Česku, ale cítili jsme na českém trhu omezení kvůli jeho velikosti. Dnes působíme v Praze a v Brně. Díky akvizici v Polsku jsme rozšířili svůj byznys do šesti dalších měst. Polský trh byl pro nás vzhledem ke snaze o expanzi našeho byznysu ideální.
Celý proces trval přibližně tři roky. Nejprve jsme se zajímali o dvě jiné společnosti, tyto pokusy ale nevyšly. Nedohodli jsme se na finančních podmínkách. Potom jsme společně s partnerem, společností Cornerstone, která s námi do akvizice šla půl na půl, našli firmu Budimex Nieruchomości, která splňovala naše očekávání. A díky covidu jsme ji měli příležitost koupit za rozumnou cenu. Bylo to zajímavé období, jednání v rouškách nebo přes videokonference, ale jinak bylo načasování dobré.
Liší se v mnoha aspektech. Jedním z nich je, že jeho velikost přitahuje mezinárodní investory. V Polsku investují převážně mezinárodní skupiny. Český developerský trh je trochu jako české víno: co se v Česku vyrobí, to se tady taky vypije, ale mezinárodní trh to moc nezajímá. I v oblasti developmentu je český trh spíš lokální, je velmi likvidní. Z Polska je na dosah větší byznys ve světě. Když se třeba díváme na možnosti financování, můžeme už uvažovat o crossborder fundingu (přeshraničním financování, pozn. red.), kde můžeme získat pro projekty větší partnery.
Je to v mnoha věcech stejné. Řešíte podobné věci, ale v Polsku je celý proces mnohem předvídatelnější. Máte daleko větší jistotu v rámci územních plánů. Práva účastníků jsou v celém povolovacím procesu jasně definovaná, alespoň to tak vnímám. Pro developera je velmi předvídatelné, jaké bude mít náklady se získáním stavebního povolení a jak dlouho to bude trvat. To v Česku neplatí, procesní pochybení jsou velká.
Povolovací proces se dá snadno spočítat – v průměru můžeme začít stavět během tří let od koupě pozemku. Neříkám, že se to vždycky dodrží, ale většinou ano. V Česku to trvá mnohem déle.
Ano, podmínky plynoucí z územních plánů jsou čitelnější a je daleko jasnější, co se na kterém pozemku může postavit.
V zásadě to funguje na stejném principu. I v Polsku existuje právo odvolat se pro různé spolky nebo sousedy; mohou rozporovat úřední rozhodnutí. Ale na druhou stranu je rychlost všech procesů větší a pozornost se věnuje věcnosti odvolání, ne procesním pochybením. Díky tomu je všechno rychlejší. V Česku se většinou odvolání zabývají procesními pochybeními, a ne skutečnými vadami a chybami projektu.
V Praze máme různé zkušenosti z různých projektů. Zjistili jsme, že tam, kde je rozumná občanská participace, se dá projekt přizpůsobit a je povolen. Vždy ale narazíme na případy, kdy vám lidé řeknou, ano, Praha potřebuje víc bytů, jsou drahé, ale postavte je někde jinde, ne v našem sousedství. V Polsku necítíme tak dramatický odpor. Je to i tím, že je tam k dispozici daleko více pozemků určených pro rozvoj než v Praze, kde je hledání příležitosti velmi těžké.
Ve Varšavě se vůbec nebojí vysokých staveb. Nechci říct, že je to úplně bez problémů, ale úřady jsou k této myšlence velmi otevřené.
Polský trh se razantně změnil na základě zákona o podpoře hypoték ze strany státu. Vláda v rámci předvolební kampaně přijala zákon, podle kterého je zaručená hypotéka do hodnoty 650 tisíc zlotých s úrokem do dvou procent. Týká se to vlastního bydlení, prvního bytu a mladých rodin. Stát zaplatí všechny náklady hypotéky nad dvě procenta na prvních deset let. To je mimořádně zajímavá nabídka, která výrazně rozhýbala realitní trh. Vzhledem k tomu, že většina bytů, které stavíme, patří do této kategorie, hodně nám to pomáhá. Díky této legislativě se velmi intenzivně staví a rostou prodeje bytů.
Dostupnost bytů je lepší – počet platů, které potřebujete k pořízení vlastního bydlení, je podstatně nižší než u nás. Byty jsou všeobecně levnější. Ale je tam jeden zásadní rozdíl. V Praze prodáváme byty hotové, včetně povrchů, koupelen, dveří a podobně. De facto se můžete hned nastěhovat, chybí jenom kuchyně. V Polsku se to prodává bez tohoto vybavení a nový majitel si zajistí toto vybavení interiérů sám. Je to kulturní rozdíl, polský trh to takto chce.
Ano, ale i když odečteme interiéry, jsou byty ve Varšavě nebo obecně v Polsku o dvacet až třicet procent levnější než u nás.
I v Polsku se chceme věnovat výstavbě komerčních nemovitostí. Máme v plánu kanceláře, respektive multifunkční projekty. To je v naší DNA, protože nechceme dělat jednoúčelové projekty – buď jen byty, nebo jen kanceláře. Bude záležet na příležitosti, aktivně je hledáme.
Jsme ambiciózní společnost a chtěli bychom působit ve třech zemích. Kromě Česka a Polska bychom rádi stavěli také v některé ze západních zemí, díváme se například do Německa. Ale zatím to není úplně na pořadu dne, možná v horizontu jednoho roku.
Simon Johnson (53)
