Jak na depresi v karanténě? Hlavní je pohyb, radí kinantropolog

Kinantropolog bude za pár let normální profese jako třeba psycholog. A univerzity by měly být hybateli změn, proto potřebují vědu a výzkum, říká nový děkan Pedagogické fakulty Ostravské univerzity Daniel Jandačka.

Jak na depresi v karanténě? Hlavní je pohyb, radí kinantropolog
Daniel Jandačka | Tomáš Novák týdeník HROT

Sedavý způsob života je návykový třeba jako alkohol nebo kouření. Změnit životní styl pomocí pohybu by měli v budoucnu pomáhat lidem v poradnách ti, kteří vystudují katedru studií lidského pohybu. Tak si představuje budoucnost oboru Daniel Jandačka, nový děkan Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. Z této pozice chce také dohlédnout na to, aby v centru města vyrostlo nové zázemí pro sport, katedru a Centrum diagnostiky lidského pohybu.  

Nejste na děkana trochu mladý? 

Myslím si, že ano. Děkanské pozice by měli zastávat přece jen starší a zkušenější. Dalo by se asi říci, že neduhem českého vysokého školství je určitá setrvačnost po roce 1989. Lidé, kterým je dnes kolem 60 let, zažili úplně jiné vysoké školství, než je to současné. Tempo se strašně zrychluje, vysoké školství prochází dramatickými změnami, a tím pádem máme velkou generační mezeru mezi současnými čtyřicátníky a šedesátníky. Z toho důvodu máme na naší univerzitě mladých děkanů více. V budoucnu by nám slušelo, kdyby to tak nebylo. 

V čem je ten generační rozdíl?

Byť je školství z podstaty konzervativní, hodně se otevřelo světu. Důležité jsou mezinárodní kontakty, věda a výzkum. Agenda děkana je dnes poměrně široká, dřív byli gros studenti a výuka, to už ovšem nestačí. Neznamená to ale samozřejmě, že nikdo starší potřebné kompetence nemá. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

Máte předplatné?

Přihlásit