Delta a spol. proti globalizaci

Dodavatelské řetězce platí za maximální efektivitu klesající stabilitou: když přijde náraz o realitu, je zle.

Delta a spol. proti globalizaci
ilustrační foto | Shutterstock.com

Na cestě od Adama Smithe k Jeffu Bezosovi se někde něco zadrhlo. Ekonomika, k jejímž určujícím rysům patří komoditizace a z ní plynoucí obrovské obraty a nizounké marže, je zřejmě zranitelnější, než jsme si donedávna mysleli. Tak například v době, kdy nejvulgárnějším slovem světa je „skleníkový plyn“, trpí britští potravinářští výrobci nedostatkem oxidu uhličitého, jinak zlosyna číslo jedna.

Během září protestovali ostrovní výrobci perlivých limonád proti tomu, že mají k dispozici zásoby této nezbytné suroviny (zkuste pít coca-colu bez bublinek) jen na několik dnů. Tamní drůbežáři, kteří používají týž plyn k omámení svých zvířat před usmrcením, se zase rozhodli recyklovat použité dávky plynu; to je praxe, kterou předtím odsuzovali jako nehygienickou.

Geneze takového stavu je jednoduchá: energetické firmy ruší uhelné (a jaderné) elektrárny. Ceny plynu tím pádem vyskočí nahoru, což víme, že se skutečně děje: od začátku roku vzrostly téměř na trojnásobek. (Zejména bolestně jsou si toho vědomi ti z nás, kdo se chystají během nadcházející zimy plynem topit.) V reakci na to utlumují výrobu – tak trochu stranou zájmu – producenti hnojiv. Vedlejším produktem jejich byznysu je CO2, jehož je tím pádem nedostatek. Firmy, které se živí masovým vybíjením průmyslově chované drůbeže, jsou kvůli tomu namydlené.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit