Dárkově zabalený viru$$$

Farmaceutickým firmám dává pandemie možnost rychlého výdělku (některým) i šanci spravit si reputaci (všem).

Dárkově zabalený viru$$$
Protest proti hrabivosti farmaceutických firem, který se uskutečnil loni v listopadu o Světovém dni cukrovky. Demonstranti si tenkrát před newyorskou burzou stěžovali na rychlý růst ceny inzulinu. | Profimedia.cz

Šéf biomedicínského výzkumu firmy Novartis Jay Bradner zvedl v půli března telefon a zavolal svému kamarádovi a kolegovi z branže Andrewu Plumpovi, jenž vede výzkum v konkurenční firmě Takeda. Řeč byla o tom, jak co nejlépe organizovat práci v koronavirových podmínkách. 

Nezůstalo u jednoho rozhovoru. Plump a Brander začali pořádat improvizované telekonference s dalšími kolegy. „Postupně začaly ty hovory být stále vědečtější,“ řekl Bradner serveru magazínu C&EN, jenž sleduje novinky ze světa chemie. Vznikla tak skupina odborníků, kteří si začali neformálně vyměňovat poznatky o práci na urgentním cíli. Tím bylo přemoci covid-19.

„Víceméně jsme vlastní krví stvrdili, že nebudeme byrokratičtí,“ sdělil témuž zdroji Plump, „úroveň, na jaké spolupracujeme, se podobá válečným poměrům.“ Co říci měli lidé ze špičkových firem v oboru: Novartis se soustředí na výrobu antivirotik, Takeda má nejlepší experty na strukturální a komputační biologii, Gilead se zabývá RNA, WuXi dodává chemické analýzy a Schrödinger platformu pro sdílení dat.

Skupina začala pracovat na několika frontách najednou, k nimž patří vývoj vakcíny, léčba protilátkami, užití již existujících léků a naopak vývoj léků zbrusu nových. „Ačkoli asi nestihneme zastavit pandemii covidu-19, cítím odpovědnost za vývoj léčby budoucích koronavirových onemocnění,“ říká Bradner. 

Strategie, ne altruismus

Členové sdružení, jež si začalo říkat Covid-19 R&D (zkratka pro výzkum a vývoj), pracuje se vzájemnou otevřeností, která je ve farmaceutickém světě zcela neobvyklá. Na jednotlivých videosetkáních, vedených přes aplikaci Zoom, prý lidé často ani nevědí, kdo z účastníků dělá pro kterou firmu. Výsledky práce firmy vzájemně sdílejí. „Nejde o žádný altruismus,“ nechal se přesto slyšet Bradner, „je to velmi strategické počínání.“ 

To je pochopitelné hned z několika důvodů. Zaprvé jde o čas, nejen z hlediska ryze medicínského, nýbrž konkurenčního. Kdo uspěje s vývojem kteréhokoli z uvedených dílčích cílů, bude mít potenciálních sedm miliard klientů. Výzkum (a další na něj navázané procesy) je však natolik rozsáhlý, že i ty největší firmy jej osamoceně provádějí pomalu. Spojit síly se tedy zde vyplatí více než například v případě vývoje léků proti rakovině, což je jinak nejčastější terč špičkových medicínských výzkumníků.

 

To však představuje jen jednu stránku věci. Ta druhá je pro elitní farmaceuty při běhu na dlouhou trať ještě důležitější: jde jim o reputaci. Chvíle, v níž koronavirus zaměřil pozornost celého světa na lékařský výzkum, je jako stvořená pro nápravu škod, jež na své pověsti lékárenská branže vlastní nenasytností napáchala.

Naplno se to projevilo před zhruba pěti lety, když Hillary Clintonová bojovala o nominaci Demokratické strany na americkou prezidentskou kandidaturu. Její oponent zleva Bernie Sanders mluvil o předraženém zdravotnictví často a přesvědčivě. U republikánů hrál na stejnou notu Donald Trump (naštěstí pro farmaceutický průmysl se na svůj předvolební slib o důkladné proměně regulace cenotvorby rychle vykašlal).

Clintonová, považovaná za horkou favoritku voleb, se ocitla pod tlakem z obou stran. Rozhodla se čelit mu prostředkem dnes v Bílém domě nad jiné oblíbeným: Twitterem. V září roku 2015 se proto pustila do „nestoudných“ cen léků a řekla, že to tak nenechá. Během několika následujících hodin přišel farmaceutický sektor na newyorské burze o patnáct miliard dolarů. 

Peníze mluví nahlas

Od té doby se nestalo nic, co by reputaci Big Pharma, jak se špičkovým farmaceutickým firmám říká, nějak zásadně vylepšilo. Naopak: sporní spekulativní investoři (Bill Ackman) a vyložení burzovní zločinci (Martin Shkreli) se starali o to, aby nikdo nezapomněl na prazvláštní status, jemuž se řečená branže v Americe těší. Spočívá zhruba v tom, že firmy rády berou peníze od federální vlády na výzkum, ale když se jim zadaří, vydělaný majlant si ponechají. 

A majlant je zde správné slovo. Ve Spojených státech neexistuje regulace cen léků, zato existuje silná ochrana vlastnických práv prvovýrobce. Kombinace všeho uvedeného dává farmaceutům vysoké marže a státní pomoc najednou.

 

Taková Gilead Sciences si například účtuje za jedinou tabletu sofosbuviru, léku na žloutenku typu C, tisíc dolarů. Za první tři roky po uvedení na trh takto firma zinkasovala 44 miliard dolarů. Výzkum léku přitom financovala z velké části z téměř stovky milionů dolarů federální subvence. Příklad uvádí novinář Gerald Posner, autor knihy Farmacie: Chamtivost, lži a otrava Ameriky. Není, pravda, s Big Pharma zrovna kamarád, ale o systému, jenž dává 63 procent veškerých zdravotnických tržeb právě výrobcům léků, mluví nakvašeně leckdo.

Do značné míry je však jedno, co kdo nakvašeně říká, protože peníze mluví hlasitěji. Za loňský rok utratili farmaceutičtí lobbisté ve Washingtonu 295 milionů dolarů, tedy téměř dvojnásobek toho, co do něj investovala druhá branže v pořadí – elektronika a více než dvojnásobek toho, co do lobbingu „nasypal“ veškerý ropný průmysl.

Změna klimatu

To nese své ovoce. Zhruba týden před výše popsaným telefonním rozhovorem výzkumníků Bradnera a Plumpa schválil Kongres 8,3 miliardy dolarů subvencí pro farmaceutický sektor. „Během několika týdnů se vše změnilo,“ liboval si v rozhovoru s listem Financial Times Jeremy Levin, šéf Ovid Therapeutics (a předseda asociace biotechnologických firem BIO). „V mysli mnohých zákonodárců se objevila myšlenka, že mluvíme o odvětví, jež je třeba podporovat.“

 

Změnu klimatu vnímají různé firmy po svém. Některé jdou přímočaře po vrabci v hrsti. Viceprezident francouzské Sanofi David Loew rovnou požádal vládu o podporu v řádu miliard eur. „Celá společnost bude muset tuto velikou investici financovat,“ citoval jej sever Deutsche Welle.  

Jiné volí cestu vylepšování reputace: americká Johnson & Johnson oznámila, že pokud se jí povede nalézt účinnou vakcínu, bude ji distribuovat „neziskovým způsobem“, rozuměj za výrobní cenu. Zkrátka – není nad dobrou pandemii.

Jak si vedlo 21 největších farmaceutických firem v roce 2019
+14 % - investice do výzkumu  
+11,9 % - provozní zisk (EBIT)  
2586 účinných látek určených k léčbě rakoviny bylo ve fázi klinických testů  
605 účinných antivirových látek bylo v téže fázi
196 miliard USD - tržby z prodeje léků na rakovinu (meziročně +20%) 
46 miliard USD - tržby z prodeje léků na nakažlivé choroby  (meziročně +5,1%)
2020 a covid-19
700 testů na koronavirus
160 kandidátů na vakcínu (97 % z nich nebude schváleno)
240 účinných léčebných látek

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Chytrá karanténa pro hloupé lidi
  • A teď Česko zezelená
Objednat nyní