Vypukne další očkovací šílenství? Moderna finišuje hned tři nové vakcíny

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Celý článek
0

Do Legolandu už jen na podzim a v dešti? Vlastník se rozhodl zavést dynamické ceny

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Celý článek
0

Český startup Agdata míří na Slovensko. Bude tam měřit kvalitu ovzduší

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Dálnice peklem. Nová silnice napříč Paraguayí by mohla konkurovat Panamskému průplavu

V Jižní Americe se konečně začíná stavět Corredor Bioceánico, gigantický infrastrukturní projekt, který má propojit východ a západ kontinentu.

Dálnice peklem. Nová silnice napříč Paraguayí by mohla konkurovat Panamskému průplavu
Paraguay, ilustrační foto | Shutterstock.com

Proniknout přes Gran Chaco, rozsáhlou oblast pokrytou bažinami, nízkými keři a savanou, která se táhne napříč Brazílií, Bolívií, Paraguayí a Argentinou, bylo vždy mimořádně obtížné. V 16. století tam kočovní lovci ze zálohy přepadali španělské conquistadory. Když potom ve 30. letech 20. století svedly o „Zelené peklo“ válku Bolívie a Paraguay, zahynulo víc vojáků žízní než zastřelením. Do roku 2019 byste na paraguayské části Chaca, velké jako Rakousko, nenašli jedinou zpevněnou cestu.

Na začátku letošního roku však paraguayská vláda slavnostně otevřela první polovinu čtyřproudé, 544 kilometrů dlouhé dálnice, která přetne Chaco z východu na západ. Vznikne tak hlavní část takzvaného Corredor Bioceánico, gigantického infrastrukturního projektu, o němž se v zemích okolo Chaca mluví už desítky let a nyní se konečně začíná realizovat.

Podle plánu by měla silnice spojit brazilské pěstitele sóji a paraguayské rančery s trhy v Asii, když by umožnila zboží transportovat přes severní Argentinu do chilských přístavů. Podle paraguayského ministra veřejných prací Arnolda Wiense ušetří koridor ve srovnání s lodní dopravou přes Panamský průplav zemědělcům z Cono Sur (Jižního kuželu) čtrnáct dní času, tisíc dolarů na kontejner a třetinu logistických nákladů.

Včas a v mezích rozpočtu

První část silnice – 276 kilometrů dlouhý úsek mezi vesnicí Carmelo Peralta a městem Loma Plata – postavilo konsorcium CCVB, tvořené brazilským konglomerátem Queiroz Galvão a místní firmy Ocho. Stavbu dokončilo včas a za nasmlouvaných 443 milionů dolarů, což je v jinak korupcí prolezlé Paraguayi naprostá výjimka. Na začátku roku 2024 by měl spojit Carmelo Peralta s Brazílií most za 103 milionů dolarů a na druhé straně koridor dosáhnout argentinské hranice. Současně s tím se rozšiřuje a opravuje takzvaná Trans-Chaco Highway, což je chronicky rozbitá silnice na sever do Bolívie.

Tento úspěch by si rád nárokoval paraguayský prezident Mario Abdo Benítez z konzervativní Partido Colorado. Úředníci tvrdí, že se v zemi od jeho nástupu do úřadu v roce 2018 postavilo skoro tři tisíce kilometrů asfaltových silnic. To je mnohem víc, než kolik zvládl kterýkoli z jeho předchůdců, včetně diktátora Alfreda Stroessnera, jenž zemi vládl 35 let. Mnoho z těch infrastrukturních projektů však umožnila legislativa schválená už za Benízetova předchůdce Horacia Cartese.

Mapa projektu Corredor Bioceánico
Zdroj: The Economist / Týdeník Hrot

Ne každého kilometry asfaltu těší. Ekonomka Verónika Serafiniová například upozorňuje na to, že zuřivé budování silnic „prohlubuje nediverzifikovaný, extraktivistický model“. Hovězí a sójové boby tvoří téměř sedmdesát procent hodnoty paraguayského vývozu zboží a generují třetinu HDP země. Místo dalších megaprojektů by podle Serafiniové měl stát spíš podporovat malé zemědělce a investovat do zlepšení veřejné dopravy a odvodnění hlavního města Asunciónu, které pravidelně sužují povodně. Navíc bude nutné, aby do vlastních silnic investovaly i Brazílie a Argentina, jinak nebude celý koridor dobře fungovat, připouští Juan Rivarola, jenž má na projektu na starosti sociální a ekologické otázky.

Kde nikdo nepomůže

Řidiči kamionu Juliu Portillovi nová silnice už teď usnadňuje život. Dříve mu úsek z Carmelo Peralta do Loma Plata zabral po rozježděné prašné cestě dvanáct hodin. Když se rozpršelo, zůstal trčet v blátě klidně i několik dní. Nyní cestu zvládne za čtyři hodiny. V kabině si ale pořád vozí brokovnici na lov kajmanů a pekariů, aby měl co jíst, kdyby zase zůstal někde viset. „Paraguayské Chaco je jiný svět,“ říká. „Když tam uváznete, nikdo vám nepřijde na pomoc.“

Složitější je to s dopadem nové dálnice na místní domorodé obyvatele, zvlášť na hrstku těch, kteří stále ještě žijí v pralese. „Vidím obě strany, tu pozitivní i tu negativní,“ říká Demetrio Picanerei, domorodý učitel z kmene Ayoreo ve vesnici Chaidi. Ještě než se narodil, uprchli jeho rodiče z indiánských osad v Bolívii, které devastovaly drogy a alkohol. Nyní se obává, že nová dálnice a benzinové stanice, motely a restaurace, které kolem ní nevyhnutelně vyrostou, přinesou stejné „neřesti“.

Dalším problémem je odlesňování. Mezi lety 1985 a 2013 byla v Chacu vykácena pětina vegetace. Stromy padaly k zemi pod radlicemi buldozerů a hořely, aby udělaly místo obilným polím a pastvinám. V poměru k velikosti probíhá v Gran Chacu odlesňování ještě rychleji než v amazonském deštném pralese. Ochránce životního prostředí Luis Recalde se navíc obává, že mnoho jaguárů, tapírů a pásovců velkých může brzy skončit pod koly kamionů nebo jako trofeje. Na ochranu místní fauny proto stavaři vybudovali patnáct podchodů pro zvěř. Trasa koridoru byla také na dvou místech mírně odkloněna, aby se vyhnula území indiánů z kmene Ayoreo.

Paraguayští úředníci říkají, že propojení Chaca se zbytkem země se mělo udělat už dávno. Nehostinná oblast pokrývá téměř dvě třetiny území Paraguaye, ale je domovem pouze tří procent jejích obyvatel. Wiens předpovídá, že jakmile začnou po dálnici jezdit brazilské kamiony, vytvoří se stovky nových pracovních míst. A dokonce i domorodý učitel Picanerei připouští, že se po asfaltové silnici dostanou lidé snáz do nemocnice. „Předtím byly silnice vážně otřesné,“ říká.

 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.