Čtvrt bilionu v drobných

Stát vydává manuál pro zakázky v šedé zóně, slibuje konec průtahů při obchodování firem s erárem.

Čtvrt bilionu v drobných
Vodorovné dopravní značení - ilustrační foto | Tomáš Novák

Zmatek ve veřejných zakázkách dostává poprvé pravidla. Řeč není o velkých tendrech, ale o takzvaných zakázkách malého rozsahu, pro něž neplatí v Česku jednotný metr. Úřady i ministerstva si postup nákupů dosud stanovují po svém, přičemž na stupnici korupce se pohybují od podezřelých až po nesmyslně přísné. Doporučený mustr nyní vydává ministerstvo pro místní rozvoj. Pojem „malá zakázka“ by ale neměl nikoho mást. Ve skutečnosti vychází manuál, jak porcovat každý rok 250 miliard korun veřejných peněz.

Citlivý bod

Malé tendry jsou velké téma. Dostat se do limitu dvou milionů korun u běžných zakázek a do šesti u stavebních znamená pro státní úřady vyhnout se povinnosti veřejné soutěže a ukrýt se do šedé zóny. Je dost příkladů účelového dělení zakázek, které odhalil Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), a proto se na téma upírá pozornost. 

Aktuálně se ÚOHS pře se Středočeským krajem kvůli zakázce na vodorovné dopravní značení. Antimonopolní úřad dal kraji 300tisícovou pokutu, protože v roce 2017 jeho silničáři měli porušit zákon, když uzavřeli smlouvy na čtyři podobné zakázky malého rozsahu, ale měli vypsat jedno velké transparentní výběrové řízení. Silničáři jsou oproti tomu přesvědčeni, že o nezákonné dělení zakázky nešlo. Potřebovali prý udělat značení ve čtyřech různých oblastech. Protože mají čtyři oblastní správy, považovali zadání jedné obří zakázky za nesmyslné. O tom, kde je pravda, má nyní rozhodovat soud, na nějž se Středočeský kraj s žalobou obrátil.

Příběh ze středních Čech může sloužit jako příklad toho, jak horkým tématem malé zakázky jsou. Proto se také řada úřadů začala na vlně protikorupčního boje předhánět v tom, jak přísná pravidla si pro malé zakázky stanoví. Všimlo si toho nejen ministerstvo pro místní rozvoj, ale i aktivisté, kteří oblast zakázek monitorují. A tak místo toho, aby se teď u malých zakázek začaly utahovat šrouby, v některých ohledech se mají úřady naopak odvázat. „Zmírňujeme tlak na přehnanou formálnost otevřených soutěží, blíž k reálné praxi jsou i doporučení pro přímá zadání. Motivace předstírat soutěž by proto měla ubývat. Když si zadavatelé a firmy tohle hraní divadla budou moci odpustit, všem se uleví,“ upřesňuje Jiří Skuhrovec ze sdružení EconLab, které zakázky sleduje a podílelo se s ministerstvem na tvorbě metodiky.

Ještě poznámka k dokumentu samotnému: není závazný, není to zákon. Ale v oblasti malých zakázek je to jediné oficiální vodítko, které stát vydal, takže má značnou váhu.

Jak odšpuntovat zakázky

Jak se má tedy 250 miliard „drobných“ porcovat? Klíčovými novinkami v metodice jsou povinná transparentnost pro malé zakázky od 250 tisíc korun, možnost přímého zadání zakázky, pokud soutěž nemá smysl, či zákaz kumulace více menších zakázek. Tvůrci dokumentu také kladou důraz na průběžnou komunikaci s firmami na trhu i před vypsáním zakázky, čehož se úřady také často obávají kvůli podezření z nekalostí. Výjimky z postupu nové metodiky má schvalovat osoba s politickou odpovědností, tedy starosta, radní a podobně. Uchazeč o zakázku má dostat možnost se proti výsledku do tří dnů ohradit přímo u zadavatele.

Snaha tvůrců metodiky je tedy zřejmá: podlimitní zakázky zbytečně nekomplikovat. Příkladem je doporučení komunikovat s trhem před i po soutěži. „Z praxe víme, že se zadavatelé často bojí komunikovat s dodavateli ze strachu, že tím poruší jejich rovné příležitosti. Pak se stává, že jsou soutěže nesrozumitelné, nebo na ně nikdo v daný termín nemá kapacitu. Naopak, zadavatelé musí s trhem komunikovat již při průzkumu trhu,“ řekl Marek Zelenka ze sdružení Oživení. 

Novinkou je i to, že když se neúspěšný uchazeč o zakázku obrací s výhradou k soutěži na zadavatele, jeho výhradu přezkoumá nadřízený odpovědného úředníka. Ministerstvo pro místní rozvoj rovněž dodává úřadům oporu při přímém zadávání zakázek, které bývá z korupčního hlediska rizikové. Podmínkou je fakt, že otevřená soutěž nemá smysl: konkrétně má jít o dodatky k malým smlouvám, autorská práva, ale omezeně i případy, kdy jsou s dodavatelem vynikající zkušenosti, nebo je řešení jedinečné. 

Naopak jako zpřísnění se dá vnímat povinná transparentnost pro zakázky od 250 tisíc korun. Ty mají úředníci zveřejnit včetně všech uchazečů, případného zdůvodnění přímého zadání a podobně.

Byť jsou pravidla dosud dobrovolná, věc se může v budoucnu změnit. Probíhají totiž jednání o závaznosti pro státní správu a příjemce fondů EU. Znamenalo by to velký průlom. Veškeré nekalosti v malých zakázkách metodika jistě nevymýtí, ale ty čisté by mohla „odšpuntovat“. Každý, kdo kdy zkoušel obchodovat se státem, ví, o čem je řeč.

Čísla:

500 miliard korun je hodnota zakázek, kterou ročně vysoutěží stát a města

250 miliard korun ročně se protočí v takzvaných zakázkách malého rozsahu

10krát více co do počtu je malých zakázek oproti nadlimitním

2 miliony korun je limit u běžných zakázek, 6 milionů pak u stavebních zakázek. Nad tuto částku musí být vypsáno otevřené výběrové řízení. 

Týdeník hrot

  • Peníze leda zadarmo
  • Covid na mozku
  • Naběhnutí na solární vidle
Objednat nyní