Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Loni v Česku zemřelo o 17 tisíc lidí více než o rok dříve. Tak vysoký nárůst statistici nezaznamenali od roku 1950.
Pandemie čínské chřipky loni výrazně zahýbala českými demografickými statistikami. Na podzim vyhnala denní počty mrtvých až na dvojnásobek průměru posledních pěti let. Covid-19 tak má hlavní podíl na 15procentním meziročním nárůstu statistik zemřelých v Česku. „Takto výrazná meziroční změna je v naší historii po roce 1950 zcela výjimečná,“ komentuje čísla šéf ČSÚ Marek Rojíček.
Celkem loni v Česku zemřelo přes 129 tisíc lidí, tedy skoro o 17 tisíc více než před rokem. Statistici sice neurčují u úmrtí jejich příčinu, prudké vzedmutí křivky od podzimu 2020 ale poměrně jasně ukazuje na souvislost s epidemií.
„K největšímu počtu úmrtí došlo v listopadu, kdy jich bylo 15,7 tisíce. Dalších 14,2 tisíce obyvatel zemřelo v říjnu a 14,0 tisíce v prosinci. Přes 14 tisíc zemřelých za měsíc bylo přitom naposledy registrováno v prosinci 1995,“ potvrzuje Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Dalším důkazem vlivu koronaviru na celková čísla je i věkové rozložení statistik. Suverénně vede kategorie 75 až 84 let, tedy právě covidem nejvíce ohrožená skupina.
Důsledkem je i zkrácení věku dožití. Ten se loni snížil na 75,3 roku u mužů a 81,4 roku u žen, tedy o jeden rok, respektive o 0,7 roku. „Nepříznivá epidemická situace v roce 2020 se tak projevila více u mužů. Naděje dožití z roku 2020 odpovídá zhruba situaci v roce 2013, jde tedy o návrat o sedm let zpátky,“ upozorňuje vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.
Nejhůře čínská chřipka loni zasáhla Zlínský kraj a odpovídá tomu i smutné prvenství v meziročním nárůstu zemřelých. Oproti roku 2019 jich bylo téměř o čtvrtinu více. Naopak relativně nejlépe si vedly Plzeňský kraj a Praha s dvanácti-, respektive jedenáctiprocentním zvýšením počtu zemřelých.
