Vybrané články
z týdeníku The Economist

Covid nostra

Epidemie přináší čerstvé příležitosti pro organizovaný zločin.

Covid nostra
ilustrace Vojtěch Velický

Karáčí je jedním ze zločinem nejzamořenějších měst v Asii. Ale za osm březnových dní po zavedení karantény kvůli covidu-19 tam nebyla hlášena jediná krádež auta. V Salvadoru, kde dochází v přepočtu na počet obyvatel k nejvíce vraždám na světě, se v březnu celé čtyři dny vůbec nevraždilo. Řada zemí hlásí pokles trestné činnosti, protože zločinci se stejně jako ostatní stáhli do ústraní. Itálie byla první evropskou zemí, která 9. března vstoupila do karantény. A už předtím spousta lidí pracovala z domova. Počet ohlášených trestných činů v Itálii mezi 1. a 22. březnem poklesl v porovnání se stejným obdobím roku 2019 o 64 procent.

„Minimálně dočasný pokles v kriminálních statistikách, kterým dominují méně závažné trestné činy jako krádeže nebo různé druhy pouliční trestné činnosti, by mě nijak nepřekvapil,“ prohlašuje Jürgen Stock, generální tajemník největší policejní organizace na světě – Interpolu. Oficiální údaje však reflektují pouze hlášené zločiny; a ne všechna trestná činnost je hlášená, obzvlášť pokud se spolu se spoustou dalších činností přesunulo pod střechu i porušování zákona. Italská data hovoří o 44procentním poklesu domácího násilí. Policie se domnívá, že je to způsobeno obavami obětí ohlašovat napadení s útočníkem za zády.

Nezisková organizace Gun Violence Archive se sídlem v hlavním městě USA Washingtonu napočítala mezi 1. březnem a 19. dubnem v Americe více než 2000 úmrtí střelnou zbraní. V porovnání se stejným obdobím v předchozích třech letech je patrný nárůst o šest procent. Stejně tomu bylo během pandemie chřipky v letech 1918 až 1919. Podle Barryho Latzera, emeritního profesora na John Jay College of Criminal Justice v New Yorku, stoupl v roce 1918 počet vražd ve všech pěti nejvíce postižených státech. Společně trávený čas mezi čtyřmi zdmi ubírá na trpělivosti. Gangsteři také o poznání snáz lokalizují své nepřátele a rivaly.

Stocka nejvíc znepokojuje schopnost covidu-19 vytvořit ideální podmínky pro šíření závažného, organizovaného zločinu. Pandemie podněcuje organizované zločince, aby využívali staré schopnosti novými způsoby. Globální ekonomický propad, který nás nejspíš čeká, jim nabídne možnost proniknout hlouběji do legitimní ekonomiky. „Potenciál problémů, které mohou z této situace vzejít, nemá obdoby,“ dělá si těžkou hlavu další člen mezinárodní policejní organizace.

Už teď se množí nové podvody, přičemž některé jsou důmyslně prosté. South African Reserve Bank, jihoafrická centrální banka, vydala 16. března prohlášení, ve kterém popřela, že by poslala podomní výběrčí, aby posbírali bankovky pro případ, že by mohly být kontaminovány covidem-19. Raketově vzrostl prodej často velmi nekvalitních napodobenin drog. Interpolem koordinovaná březnová Operace Pangea, na níž se podílely policejní sbory z 90 zemí, vedla po celém světě k více než stovce zatčených a zabavení potenciálně nebezpečných farmaceutik v hodnotě převyšující 14 milionů dolarů. Brazilské drogové gangy, kterým dochází hotovost, začínají loupit v bankách.

Naléhavá poptávka po osobních ochranných prostředcích mezitím stvořila nové pole pro obchod s neúčinným, předraženým nebo dokonce neexistujícím zbožím. Zločincům nahrávají dva faktory: za prvé, vlády zoufale potřebují chránit své zdravotníky, a proto přeskakují běžné kontrolní mechanismy, a za druhé, zboží není možné předat osobně.

V prozatím nejpromyšlenějším podfuku se skupině podvodníků podařilo obrat úřady německého nejlidnatějšího kraje, Severního Porýní-Vestfálska, o 2,4 milionu eur. Peníze představovaly zálohu za 10 milionů roušek. Trik byl odhalen ve chvíli, kdy se kolona více než padesát vozidel chystala vyrazit do Nizozemska, aby fiktivní roušky vyzvedla. Za podvodem stála webová stránku registrovaná ve Španělsku, irský poskytovatel a nizozemská společnost, jejíž internetové stránky, jak se ukázalo, zloději naklonovali. S pomocí finančních institucí ve třech zemích se vyšetřovatelům podařilo platby, včetně 500 tisíc eur mířících do Nigérie, zablokovat.

Koláče bez práce

Plánovaný podvod dokumentuje rozmach počítačové kriminality, kterého jsme od začátku karantény svědky. V noci na 12. března se stala Fakultní nemocnice v Brně, druhá největší nemocnice v České republice, terčem ransomwarového útoku (oběť nemá v takovém případě do vyplacení výkupného přístup k souborům). Naléhavé chirurgické zákroky musely být odloženy a pacienti převezeni do jiných zařízení. Podle Interpolu se od začátku koronavirové krize staly oběťmi stejných útoků další lékařská zařízení. 

Podstatně tradičnějším aktivitám organizovaného zločinu naopak karantény přitáhly opratě. Výpalné, obchod s bílým masem, nelegální hazardní hry i drogový obchod, to vše závisí na lidech, kteří se mohou svobodně pohybovat. Stejně závislí jsou na volném pohybu osob i uvěznění šéfové organizovaných zločineckých skupin – pokud si tedy chtějí svůj byznys i nadále udržet pod kontrolou. Především pro brazilské drogové gangy, kterým ve vězení sedí většina vůdců, je to pořádná výzva. Lincoln Gakiya, prokurátor ve státě São Paulo, říká, že vzkazy a informace obvykle přinášejí rodinní příslušníci, kteří přicházejí na návštěvu. Teď si musejí uvěznění bossové při komunikaci se svými podřízenými vystačit s tím, že za nimi občas zaskočí jejich advokát. 

Vydírání zajišťuje pravidelný příjem řadě zločineckých skupin. Obzvlášť důležité je pro pouliční gangy neboli mary ve Střední Americe. Kasírování za pandemie ale není jen tak. Globální iniciativa proti mezinárodnímu organizovanému zločinu porovnala data z března 2020 se stejným měsícem v loňském roce a dospěla k závěru, že u případů vydírání ohlášených policii v Guatemale a Salvadoru došlo k propadu o devět, respektive o 17 procent. Drtivou většinu podobných zločinů nicméně nikdo nehlásí. V Hondurasu hlásí propad o 80 procent. Podle FNAMP, místní jednotky specializované na boj s organizovaným zločinem, varovali honduraští vůdci gangů dopravní firmy, že jakmile karanténa skončí, budou od nich vybírat výpalné zpětně.

Ve většině zločineckých organizací se největší peníze točí v obchodu s drogami. Z dřívějších hlášení podle Stocka vyplývá, že došlo k přerušení celosvětového obchodu, jehož hodnota je odhadována na 500 miliard dolarů. Škody jsou to nicméně jen dočasné a částečné. „Pro řadu kartelů a syndikátů nepředstavuje celá situace velký problém, protože pořád mají přístup k penězům,“ vysvětluje. „Mají ohromnou likviditu.“

Sklizně opia v Afghánistánu, který zásobuje heroinem téměř celý svět, se situace v zásadě nedotkla. Farmáři pěstující koku v Kolumbii, největším pěstiteli na světě, zažili právě svůj nejlepší rok, ačkoliv v Peru nedostatek dovážených chemických prekurzorů zkomplikoval výrobu samotného kokainu. Uzavření farmaceutických továren v Číně ohrozilo dodávku prekurzorů využívaných při výrobě metamfetaminů, nicméně tento výpadek je jen dočasný.

Narušená je i další fáze dodavatelského řetězce – velkoobchodní distribuce. Gangy se však už začínají přizpůsobovat. Situace tvrdě zasáhla ty syndikáty, které drogy pašují letecky, jako jsou nigerijské gangy v Jižní Africe. Dva členové mexického kartelu Sinaloa prozradili agentuře Reuters, že se přes hranice se Spojenými státy od jejich uzavření 21. března převáží auty podstatně méně drog. Syndikáty podle všeho místo nich využívají tunely a drony.

Brazilští úředníci hlásí, že překupníci kokainu, kteří na cestě do Evropy a Afriky přicházejí do země z Kolumbie a Peru, přestávají posílat zboží po zemi a začínají využívat lodě plující po Amazonce. S výrazně omezeným námořním a leteckým provozem je o poznání těžší dostat drogy následně z Brazílie. V dubnu bylo zabaveno o 10 procent víc zboží než v únoru. Elvic Secco z jednotky Brazilské federální policie bojující s organizovaným a drogovým zločinem k tomu dodává, že se překupníci zbavují zásob a vystavují se tak většímu riziku – to částečně vysvětluje větší množství zkonfiskovaných narkotik.

Ceny kokainu v Evropě a Americe se kvůli tomu zvedly. To odráží i potíže, kterým čelí koncová distribuce, poslední článek dodavatelského řetězce, který se nejspíš musel přizpůsobit nejvíc. Policejní psi našli minulý měsíc v Neapoli 89 balíčků plných narkotik, které čekaly na odeslání ze skladu. Drogy si někdo objednal na darknetu a přepravní firma neměla ponětí o roli, kterou sehrála.

Krátce nato oznámil Interpol svým 194 členům, že drogoví dealeři používají k prodeji svého zboží jako zástěrku dovážku jídla. V Irsku odhalila policie osm kilogramů kokainu a dvě pistole ukryté v krabicích od pizzy. Na předměstích Kapského města doručují gangy drogy spolu s potravinovými balíčky. Počáteční nárůst tamějších cen způsobila kombinace kšeftaření a nových poplatků za doručení (v současné době jsou už ceny zase zpátky). V Lesothu si k obvyklým 1200 randů za gram heroinu připlatíte za dodávku ke dveřím 200 až 500 randů navíc (tj. 280 až 690 korun).

V Kapském městě, stejně jako všude možně po světě, se gangy během pandemie okatě chlubí charitativní činností. V Mexiku a Itálii rozvážejí jejich členové jídlo potřebným. V Salvadoru a Brazílii se starají o dodržování zákazu vycházení. Japonská Jakuza se nabídla, že vydezinfikuje výletní loď uzavřenou do karantény.

I kdyby nesloužilo takové chování jako zástěrka pro obchodování s drogami, rozhodně není neškodné. Zvyšuje popularitu gangsterů a posiluje jejich image novodobých Robinů Hoodů. Postará se o budoucí hlasy pro politiky, které gangy sponzorují. A naplňuje jeden ze základních cílů mafie: delegitimizuje stát tím, že vytlačuje ze scény oficiální autoritu. Gang, který vymáhá dodržování karanténních pravidel, supluje práci policie, a když rozváží jídlo chudým, nahrazuje funkci státních sociálních institucí. 

Hluboká a dlouhotrvající krize přinese zločincům spoustu příležitostí minimálně ve třech oblastech. Vysoká nezaměstnanost usnadní gangům nábor nových členů. Vládní plány na oživení jim umožní přiživit se na šťavnatých veřejných zakázkách. A firmy s nižšími zisky se stanou snadnou kořistí mafie, která je převezme a využije k praní špinavých peněz.

V Itálii po finanční krizi přijaly některé firmy půjčky s nižšími úrokovými sazbami, než nabízel trh, výměnou za to, že do svého účetnictví – nebo správy – začlení mafiosa, který jim začne poroučet. Podle šéfa italské policie, Franca Gabrielliho, už jeho muži v oblastech nejvíc zasažených covidem-19 narazili na lidi, kteří nesli aktovky nacpané penězi. Ty by mohly představovat součást mafiánské verze „rozhazování peněz z vrtulníku“. Existuje nebezpečí, že politici, kteří mají plné ruce práce s dopady pandemie, odsunou důsledky téhle přidružené krize někam do koutku mysli a na dno své agendy.

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Týdeník hrot

  • Muzikanti na mizině
  • Dlouhé čekání krátkou práci
Objednat nyní