Covid drtí pracovní trh. Dopady pocítí hlavně mladí

Kvůli pandemii covidu-19 zaniklo ve vyspělých zemích 22 milionů pracovních míst. Dalších 21 milionů zachránily podpůrné programy.

Covid drtí pracovní trh. Dopady pocítí hlavně mladí
ilustrační foto | Profimedia.cz

Tradiční zpráva o zaměstnanosti od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je letos podle očekávání hodně negativní. Vyplývá z ní, že během dosavadního průběhu pandemie covidu-19 zaniklo ve vyspělých zemích 22 milionů pracovních pozic. A to jich ještě 21 milionů zachránila podpůrná schémata a programy vlád jednotlivých zemích, například kurzarbeit.

Bohaté státy teď čelí hrozbě dlouhodobých následků na pracovní trh. Míra nezaměstnanosti se může držet na vysoké úrovni ještě dlouho po konci (nebo alespoň výraznému poklesu) pandemie. Týká se to hlavně levnější pracovní síly. „Mnoho pracovních pozic, které zanikly během pandemie, už se nepodaří obnovit,“ předvídá ekonom Stéphane Carcillo, který v OECD vede divizi pracovních míst a příjmů.

Letos v květnu sice nezaměstnanost v členských zemích OECD klesla na 6,6 procenta, stále se však drží minimálně o procento nad původními hodnotami z doby před vypuknutím pandemie. Na takovou úroveň se podle OECD nevrátí dříve než ve třetím čtvrtletí roku 2023. Výjimku by mohly tvořit země asijsko-pacifického regionu, které se zatím s dopady ekonomické krize vypořádaly lépe než zbytek světa.

Obzvlášť dlouho by se s dopady na pracovní trh mohli potýkat zejména mladí lidé. Podle OECD byli už do této doby zasaženi dvakrát hůře než dospělá populace obecně. Nejhůře jsou na tom mladí ve Spojených státech, Kanadě či Španělsku.

„Mladí lidé mohou pociťovat následky skutečně dlouho, zejména co se zaměstnanosti a platů týká,“ okomentoval výsledky zprávy Stefano Scarpetta, ředitel divize zaměstnanosti v OECD. V této souvislosti organizace připomíná, že po minulé finanční krizi, která propukla v roce 2008, trvalo deset let, než se zaměstnanost mladých lidí znovu stabilizovala na předkrizové úrovni.

Takový scénář se pod Scarpetty už nesmí opakovat a je tak zapotřebí přijmout opatření, která by mu zamezila. Investovat do mladých lidí by se podle něj mělo například formou zaškolování do pozic či rekvalifikací. „Zásadním sdělením je, že tentokrát si musíme vést lépe. Nemůžeme dovolit, aby byli mladí tak tvrdě zasaženi,“ zdůraznil.

Pandemie má podle Scarpetty ale i pozitivní dopady na pracovní trh, především práci z domova. Zaměstnavatelé jsou díky tomu prý více flexibilní a inkluzivní. Home office by se podle něj mohl v příštích letech ještě více rozšířit.