Covid a neschopenky

Pandemie čínské chřipky se loni výrazně podepsala na počtech neschopenek. Jejich průměrná délka se ale zkrátila.

Kvůli vyšší nemocnosti a započítání karantén do pracovní neschopnosti podle ČSÚ počet případů pracovní neschopnosti vzrostl téměř o půl milionu na 2,2 milionu případů. Zdravotní pojišťovny kvůli tomu vyplatily 33 miliard korun, tedy o šest miliard více než v roce 2019.

Kromě očekávatelné vyšší nemocnosti přišli statistici i s dalšími zajímavostmi. Například s tou, že covid zkrátil průměrnou dobu trvání pracovní neschopnosti, a to o tři dny na 39 dnů. To je nejkratší doba za posledních deset let.

Vysvětlení se nabízí více. Zaměstnanci pracující na home officu například nemuseli řešit, jestli jsou doma na oficiální nemocenské, anebo na stejném místě pracují, a tak často kvůli výpadku příjmů na nemocenské léčbu jednoduše „uspíšili“. Další příčina leží v karanténách - ty hygienici nařizovali pouze na 14 dnů, čímž sráželi celkový průměr.

Pozoruhodné je srovnání délky neschopenek podle jednotlivých oborů. To ukazuje, že lidé pracující v nejhůře zasažených oborech s léčbou naopak nespěchali a poleželi si déle než v minulých letech, protože stejně neměli kde pracovat. Nejlepším důkazem je pohostinství, kde se doba trvání neschopenky naopak téměř o tři dny prodloužila.

Bez zajímavosti není ani fakt, že se průměrná délka pracovní neschopnosti prodloužila také v IT a bankovnictví. V minulosti tyto obory patřily mezi ty s nejnižší mírou pracovní neschopnosti, protože lidé z branže s oblibou nemoci přecházeli. K domácímu léčení a neschopence je přiměla až izolace a karanténa kvůli covidu.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Jak se lepí díra po covidu
  • Judista mezi jurtami
Objednat nyní