Co nás dříve dělilo a kdo nás dnes dělí

Proč konfliktní pojetí postavené na neustálém hledání dalších příčin odlišností ve volbách funguje.

Co nás dříve dělilo a kdo nás dnes dělí
ilustrační foto | Michal Čížek týdeník HROT

V meziválečném období povětšinou stačilo, abyste o sobě prozradili tak dvě, nejvýš tři věci. Kde žijete, co děláte a zda pravidelně chodíte do kostela. A už bylo vcelku jasné, koho volíte. Velká krize to zkomplikovala, když mnohé zradikalizovala. Ještě větší binec poměrů přinesla válka. Ve volbách 1946 řada jistot padla. Vítězství komunistů zajistil venkov a pohraničí. 

Po listopadu 1989 razantně vstupuje na scénu otázka ekonomické reformy a poté třídní hlasování a dělení společnosti dle levopravého schématu. Nejpozději od voleb 2013 se to ale znovu komplikuje. Babiš luxuje pravici a o pár let později pro změnu levici. Společnost je trhána na kusy dalšími konflikty, případně pseudokonflikty.  

Hodně konfliktů a hodně stran

Česká společnost se po několik staletí vyvíjela v rámci habsburské říše. České země nebyly na špici Evropy, ale nebyly ani na jejím chvostu. Od 18. století tudy prošly národní i průmyslová revoluce. A spolu s nimi vzniklo to, co slavní politologové Lipset a Rokkan označili za konfliktní linie („cleavages“). Tedy silné zlomové momenty ve společnosti, které měly sílu štěpit ji do nových skupin. Z nich pak vyrůstaly moderní politické strany. Konfliktů bylo hodně, a proto bylo hodně i politických stran. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit