Přestože česká veřejnoprávní média patří podle výzkumů mezi nejdůvěryhodnější, část společnosti jim nemůže přijít na jméno
Proč? Neukazují svět, jaký ve skutečnosti je. Minimálně tak soudí stoupenci takzvaných populistů. Vysvětlení přinesl tým z brněnské Masarykovy univerzity. Reprezentativní studie o 3251 respondentech vyšla Kláře Smejkal, Jakubu Mackovi, Lukáši Slavíkovi a Janu Šerekovi v The International Journal of Press/Politics.
Čtveřice se zaměřuje na rozdíl v důvěře ve veřejnoprávní média mezi sympatizanty populistických a ostatních stran. Populismus chápou jako ideologii, která rozlišuje mezi skupinou dobrých „obyčejných lidí“, proti nimž stojí špatné elity a menšiny. Vzestup dělení sledují v nespokojenosti s tradičními stranami, která souvisí s nedůvěrou v instituce obecně. Patří mezi ně i média.
Veřejnoprávní média provokují ze své podstaty. Zákon jim ukládá podporu pluralismu i vlídný přístup k menšinám. To se ukazuje jako problém, popisuje čtveřice, která pojímá důvěru v média dvojím způsobem. Zaprvé lidé důvěřují médiím podle toho, jak moc odpovídají jejich světonázoru. Zadruhé podle toho, nakolik jejich práci považují za nestrannou a objektivní.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot