Vypukne další očkovací šílenství? Moderna finišuje hned tři nové vakcíny

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Celý článek
0

Do Legolandu už jen na podzim a v dešti? Vlastník se rozhodl zavést dynamické ceny

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Celý článek
0

Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Co je na tom obrazu špatně

Bitcoin už máte? A co takhle NFT? Z digitálního umění se stává nový sběratelský fenomén.

Co je na tom obrazu špatně
Digitální koláž „Každodennost – Prvních 5000 dní“ | Aukční síň Christie’s

„Ekvivalent VIII“, minimalistickou sochu Carla Andreho, koupila britská Tate Gallery v roce 1972. Tate popsala dílo jako „obdélníkové uspořádání 120 bílých cihel (…) měnící návštěvníkův vztah k okolnímu prostoru“. Pro veřejnost to byla prostě hromada cihel. O několik let později noviny spílaly galerii za to, že vyhodila štosy bankovek za avantgardní dílo. 

Teď se slavná instituce pouští do dalšího kontroverzního žánru. Aukční síň Christie’s prodala 11. března digitální koláž obrazů nazvanou „Každodennost – Prvních 5000 dní“ za parádních 69,3 milionu dolarů. Dílo autora Mikea Winkelmanna (aka Beeple) se tak dostalo do exkluzivní společnosti Davida Hockneyho a Jeffa Koonse, jediných dvou žijících umělců, kteří prodávají za podobné ceny. 

Christie’s prodala umělecké dílo jako „nezaměnitelný token“ (NFT), což je momentálně velká móda mezi elitou v Silicon Valley. NFT je na blockchainu založený zabezpečený záznam představující část digitálního média. Byl vyvinut před pár lety a může propojovat nejen digitální umění, ale také text, videa nebo části kódu.

Neomezené umění

Spousta kritiky snášející se na digitální umělecká díla se točí především kolem toho, že na rozdíl od fyzických sbírek je možné je v online prostoru zcela věrně kopírovat a donekonečna konzumovat. Tím pádem je jejich základní hodnota omezená. Token zajišťuje právo vytahovat se unikátní, autentickou verzí digitálního uměleckého díla, písně nebo roztomilého obrázku kočičky (které proslavily NFT jako první). NFT jsou pro tvůrčí svět přitažlivé také proto, že do nich velice snadno inkorporujete platby umělcům v okamžiku, kdy jsou jejich díla prodána.

Vzhledem k tomu, že je možné téměř z čehokoli vytvořit token a následně to prodat, pokud o to bude mít zákazník zájem, mánie nabývá obřích rozměrů. Rocková kapela Kings of Leon prodává své nové album jako NFT a Národní basketbalová asociace nabízí záběry nejslavnějších smečí. Tvůrci se mohou obrátit na rostoucí množství tržišť, jako jsou OpenSea a Nifty Gateway. Za vysoké částky je možné koupit dokonce i jednotlivé tweety (což vede někoho k úvahám, zda se bývalý vrchní tweeter Donald Trump nerozhodne střelit kus svého životního díla).

Rekordní Beepleův prodej v kombinaci s příchodem dalších umělců může vést k tomu, že by se to, co bylo dosud záležitostí převážně krypto- a technologických kruhů, mohlo stát mainstreamovou záležitostí. Podle venture kapitálové společnosti Andreessen Horowitz dosahovaly roční prodeje globálního NFT trhu před několika lety jen několika desítek milionů dolarů a teď za pouhý minulý měsíc překročily 300 milionů dolarů. Sam Hart z Interchain Foundation, švýcarského stoupence blockchainové infrastruktury, to vysvětluje tím, že NFT zapadají do prostřední masivně ovlivňovaného sociálními médii a kulturou memů. Na poučení kupujících zatím bylo jen velmi málo času.

Kdy to praskne

Někteří kryptoodborníci varují před možnými nástrahami. Zaprvé panuje obava, že za raketovým růstem hodnoty NFT stojí všeobecné kryptonadšení. Zcela bez povšimnutí například zůstalo, že kupcem Beepleovy „Každodennosti“ je profesionální kryptoinvestor Metakovan. Christie’s dostala svých 69,3 milionu dolarů v kryptoměně ether. 

Jiní přirovnávají šílenství kolem NFT k fenoménu primárních nabídek tokenů (ICO), což byla jistá forma crowdfundingu, při níž společnosti nabízely digitální „mince“ výměnou za skutečné peníze; v letech 2017 a 2018 to byl ohromný boom, ovšem vzápětí se tento model zcela zhroutil. Rostoucí ceny mnohých NFT, jež spoléhají na pomíjivou oblíbenost takových prostředí, jako je třeba momentálně populární Clubhouse, se mohou rychle zhroutit. Dalším zlověstným znamením je podle některých fakt, že se nového trendu, který měl původně pomáhat chudým umělcům, chytají různé celebrity včetně Lindsay Lohanové. Počáteční náklady na „ražbu“ NFT jsou nízké, což znamená, že jejich zásoba je potenciálně neomezená. (Prozatím nikdo příliš nesleduje, jak velkou uhlíkovou stopu po sobě NFT vzhledem k energeticky náročným blockchainovým transakcím zanechávají.)

A poslední nejistotu ohledně hodnoty NFT způsobuje fakt, že je v praxi možné je oddělit od digitálního zboží, k němuž jsou vázané, a tím pádem podrýt jejich hodnotu. Tvůrce může obraz změnit dokonce i poté, co jej prodal. Jeden z kryptoumělců nedávno několik NFT „podtrhl“, aby poukázal na jejich chyby. Série barevných digitálních portrétů se najednou změnila v obrázky starožitných koberců. 

Pro trh s uměním ovšem nejsou pochybné obchody vůbec nic nového. A sbírání NFT se v zásadě nijak neliší od oddělování skutečných Rembrandtů od těch vytvořených jeho následovníky.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.