ČNB zvýšila úrokovou sazbu na 4,5 procenta, je nejvyšší za 20 let

Česká národní banka dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta, což je nejvíce od počátku roku 2002. Zhoršila také odhad vývoje ekonomiky a zvýšila odhad inflace.

ČNB zvýšila úrokovou sazbu na 4,5 procenta, je nejvyšší za 20 let
ČNB | foto Tomáš Novák týdeník HROT

„Česká národní banka tak nadále reaguje na souběh silných cenových tlaků z tuzemské i zahraniční ekonomiky, který se postupně promítá do domácí inflace. Zvýšení úrokových sazeb zabezpečí návrat inflace do blízkosti 2procentního cíle na horizontu měnové politiky a podpoří ukotvenost inflačních očekávání,“ zdůvodnila rada ČNB své rozhodnutí

Další výrazné zvyšování úrokových sazeb by ale prý již nemělo být zapotřebí. „Podmínkou je, že se naplní odhady vývoje v nové prognóze České národní banky,“ uvedl po jednání bankovní rady guvernér centrální banky Jiří Rusnok s tím, že však stále existuje řada rizik, které očekávaný vývoj mohou ohrozit.

„To znamená, že je tady jistá pravděpodobnost, že ta situace bude vyžadovat ještě zvýšení sazeb. Nicméně odhad z dnešního pohledu by byl čistou spekulací, žijeme v ohromné nejistotě. Čelíme faktorům, které na to mají vliv. Nevíme, jak dopadl leden z pohledu inflace. Nevíme, jak bude vypadat vývoj v těch poruchách v globálním obchodě, a máme nejistotu ohledně kroků dalších centrálních bank,“ řekl Rusnok.

ČNB zároveň v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. V předchozí listopadové prognóze přitom počítala banka letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 3,8 procenta. Loni ekonomika podle prvních údajů Českého statistického úřadu stoupla o 3,3 procenta, ČNB nicméně odhaduje růst o 3,1 procenta. Koncem letošního roku podle Rusnoka ekonomika dosáhne předpandemické úrovně.

Centrální banka rovněž výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 8,5 procenta, loni v listopadu to bylo 5,6 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu klesnout na 2,3 procenta, loni v listopadu počítala ČNB s 2,1 procenta. „Inflace bude kulminovat v letošním prvním pololetí. Následně bude klesat díky posílení koruny a projeví se i stabilizující vliv měnové politiky skrze domácí poptávku,“ uvedl Rusnok.

„Sazby se vší pravděpodobností porostou i nadále. Na zvyšující úrokové sazby samozřejmě bude reagovat i většina bankovních produktů. Pro hypotéky i spotřebitelské úvěry to bude znamenat další zdražení a navýšení měsíčních splátek. Úrokové sazby hypotečních úvěrů, které reagují na situaci na mezibankovním trhu, se mohou dostat nad pět procent. Důsledkem protiinflačních kroků bude v letošním roce významné zpomalení trhu úvěrů na bydlení, který vloni poskytl úvěry za rekordních 540 miliard korun,“ komentoval rozhodnurí ČNB Jiří Feix, předseda představenstva Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny.

Pro dnešní rozhodnutí o zvýšení sazeb hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,5 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta.

Na předchozím měnovém jednání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Na zasedání na počátku listopadu rada ČNB zvýšila překvapivě základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. 

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.