Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Česká národní banka dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta, což je nejvíce od počátku roku 2002. Zhoršila také odhad vývoje ekonomiky a zvýšila odhad inflace.
„Česká národní banka tak nadále reaguje na souběh silných cenových tlaků z tuzemské i zahraniční ekonomiky, který se postupně promítá do domácí inflace. Zvýšení úrokových sazeb zabezpečí návrat inflace do blízkosti 2procentního cíle na horizontu měnové politiky a podpoří ukotvenost inflačních očekávání,“ zdůvodnila rada ČNB své rozhodnutí.
Další výrazné zvyšování úrokových sazeb by ale prý již nemělo být zapotřebí. „Podmínkou je, že se naplní odhady vývoje v nové prognóze České národní banky,“ uvedl po jednání bankovní rady guvernér centrální banky Jiří Rusnok s tím, že však stále existuje řada rizik, které očekávaný vývoj mohou ohrozit.
„To znamená, že je tady jistá pravděpodobnost, že ta situace bude vyžadovat ještě zvýšení sazeb. Nicméně odhad z dnešního pohledu by byl čistou spekulací, žijeme v ohromné nejistotě. Čelíme faktorům, které na to mají vliv. Nevíme, jak dopadl leden z pohledu inflace. Nevíme, jak bude vypadat vývoj v těch poruchách v globálním obchodě, a máme nejistotu ohledně kroků dalších centrálních bank,“ řekl Rusnok.
ČNB zároveň v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. V předchozí listopadové prognóze přitom počítala banka letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 3,8 procenta. Loni ekonomika podle prvních údajů Českého statistického úřadu stoupla o 3,3 procenta, ČNB nicméně odhaduje růst o 3,1 procenta. Koncem letošního roku podle Rusnoka ekonomika dosáhne předpandemické úrovně.
Centrální banka rovněž výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 8,5 procenta, loni v listopadu to bylo 5,6 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu klesnout na 2,3 procenta, loni v listopadu počítala ČNB s 2,1 procenta. „Inflace bude kulminovat v letošním prvním pololetí. Následně bude klesat díky posílení koruny a projeví se i stabilizující vliv měnové politiky skrze domácí poptávku,“ uvedl Rusnok.
„Sazby se vší pravděpodobností porostou i nadále. Na zvyšující úrokové sazby samozřejmě bude reagovat i většina bankovních produktů. Pro hypotéky i spotřebitelské úvěry to bude znamenat další zdražení a navýšení měsíčních splátek. Úrokové sazby hypotečních úvěrů, které reagují na situaci na mezibankovním trhu, se mohou dostat nad pět procent. Důsledkem protiinflačních kroků bude v letošním roce významné zpomalení trhu úvěrů na bydlení, který vloni poskytl úvěry za rekordních 540 miliard korun,“ komentoval rozhodnurí ČNB Jiří Feix, předseda představenstva Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny.
Pro dnešní rozhodnutí o zvýšení sazeb hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,5 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta.
Na předchozím měnovém jednání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Na zasedání na počátku listopadu rada ČNB zvýšila překvapivě základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
