Cizinci nemají nárok na dotovaný benzin v Maďarsku. Diskriminace, zní z Bruselu

Pokud máte na automobilu zahraniční poznávací značku, levný benzin v Maďarsku nenatankujete. Vláda v Budapešti přistoupila také k vyššímu zdanění leteckých dopravců a bank. Opatření se nelíbí v Bruselu.

Cizinci nemají nárok na dotovaný benzin v Maďarsku. Diskriminace, zní z Bruselu
ilustrační foto | Shutterstock.com

Maďarská vláda Viktora Orbána, který platí za zlobivého muže Unie, od listopadu zastropovala cenu benzinu a nafty na 480 forintů za litr, což je méně než třicet korun. Nevztahuje se to ale na auta, jež nemají maďarskou registrační značku. Toto opatření platí od 27. května.

Populistický kabinet také přistoupil ke „zvláštnímu zdanění“ leteckých společností. Maďarsko zavedlo i cenové stropy pro některé základní potraviny. To jsou věci, které se Bruselu nelíbí, protože se tím narušuje jednotný trh v rámci EU.  

Orbánova vláda tvrdí, že těmito opatřeními bojuje proti inflaci, jež je nejvyšší za posledních 25 let. Maďarsko také dlouho blokovalo embargo na dovoz ruského plynu a vyjednalo si výjimku, což je v řadě zemí EU bráno jako další zrada Západu. Kromě toho je dlouhodobě kritizováno za porušování principů právního státu a rozšíření korupce, proto je v ohrožení čerpání prostředků z evropských fondů.

Brusel nesouhlasí s tím, že cizinci musí u čerpacích stanic platit tržní ceny, což je až o šedesát procent více, než platí domácí řidiči. Opatření považuje za diskriminační a odporující unijní legislativě. Nadnárodní společnosti také protestují proti tomu, že kroky Budapešti ohrožují jejich konkurenceschopnost. 

Přímo proti hodnotám Evropy

„Vláda musela jednat, ale místo toho, aby zvolila tržně přívětivé řešení, rozhodla se pro něco, co jde přímo proti hodnotám Evropské unie,“ řekl agentuře The Associated Press ekonom a bývalý guvernér maďarské centrální banky György Surányi.

Orbán kritizuje Brusel a jeho protiruské sankce, protože poškozují maďarskou ekonomiku. Maďarská měna vůči euru oslabuje na rekordní úrovně. Nyní stojí jedno euro 400 forintů, v roce 2010 to bylo 280. Jádrová inflace v květnu dosáhla 12,2 procenta. Premiér oznámil, že náklady za válku na Ukrajině nemohou nést maďarské rodiny a více na daních budou muset zaplatit firmy.

Rozpočtový deficit mají alespoň částečně zacelit vyšší daně pro společnosti v bankovnictví, pojišťovnictví, případně aerolinie. Zvýšení daní, jež má platit od července, má přinést 815 miliard forintů (padesát miliard korun). Penězi chce šéf strany Fidesz financovat dotace energií pro domácnosti a posílit rozpočet armády. 

„Nejde o speciální daň, jde o konfiskaci kapitálu těchto společností, což je v rozporu se zásadami právního státu,“ kritizuje tento krok Surányi. Šéf irského Ryanairu Michael O’Leary označil vyšší zdanění za loupež. 

Podle něj jde o „idiotskou daň“ a odmítá, že by firma dosahovala nadměrných zisků, jak tvrdí maďarská vláda. Letecké společnosti Ryanair, EasyJet a Wizz Air oznámily, že letenky podraží zhruba o deset eur. Také komerční banky uvažují o tom, že zvýší pro klienty bankovní poplatky.

Sami Maďaři laciné pohonné hmoty vítají, ale uznávají, že taková praxe není dlouhodobě udržitelná. „Je to pro nás dobré, ale je trochu zvláštní, že cizinci musí platit víc,“ uznal zemědělec v důchodu József Tóth. Stěžují si naopak provozovatelé čerpacích stanic, protože se jim výrazně snížily zisky. Majitel malé benzinky v Somogyváru Janos Baintner dokonce hovoří o tom, že má ztrátu v přepočtu přes sto tisíc korun měsíčně. Nelíbí se mu, že fakticky na nízké ceny pohonných hmot doplácí jeho rodina a zaměstnanci.