Vybrané články
z týdeníku The Economist

Citius, Altius, Fortnite

Když jsou součástí olympijských her drezura a metaná, proč by nemohly být i videohry?

Citius, Altius, Fortnite
ilustrace Vojtěch Velický

Šampioni z mnoha zemí v upnutých výstředních modelech, které zdůrazňují jejich muskulaturu, jsou vysazeni na ostrově. Dokonale naplňují olympijské motto „Citius, Altius, Fortius“ – rychleji, výše, silněji. Hledají zbraně – pušky nebo třeba raketomety. V týmech po dvou se snaží pozabíjet všechny ostatní kolem. Poslední přeživší pár získá zlaté medaile a celosvětový obdiv. 

Tokijské olympijské hry měly začít už za měsíc. Kvůli covidu-19 jsou však přesunuty na rok 2021 a zpoždění nabízí příležitost k úvaze. Mezinárodní olympijský výbor usiluje o to, aby byly hry populárnější mezi mladými lidmi. Proto zavádí nové disciplíny, jako jsou skateboarding, surfování nebo sportovní lezení. Proč nejít ještě dál a nenechat národní týmy soutěžit ve videohrách? Elektronické sporty jako například výše popsaný Fortnite jsou podstatně oblíbenější než olympijské rarity typu drezura nebo metaná. Jsou dokonce populárnější než většina mainstreamových sportů. Pouhých 28 procent Britů ve věku mezi 16 a 19 lety sleduje živé přenosy tradičních sportů, na hraní videoher se jich však dívá 57 procent. 

Naval brokovnici

Staromilci mohou namítat, že e-sporty nejsou skutečnými sporty. Řada rodičů, kteří jsou svědky toho, jak jejich nevrlí puberťáci celé dny prosedí na gauči, kvrdlají palci a vykřikují „dělej, naval brokovnici“, s nimi bude souhlasit. Ve světě videoher ovšem panuje extrémní soutěživost a hráči profesionální ligy vystupují před vyprodanými stadiony. Na světě je maximálně dvě stě tenisových hvězd, které se uživí hraním na turnajích. Pro srovnání: fantasy hra League of Legends, která se hraje v týmech po pěti, solidně živí na tisíc profesionálních pařanů. Její loňské finále světového poháru sledovalo 44 milionů lidí.

Žádný nový sport si nezískal oblibu okamžitě. Anglický král Edward II. chtěl v roce 1314 zakázat fotbal, neboť se domníval, že chlapci by se měli učit spíše lukostřelbě. Úzkoprsí američtí věřící se v 19. století stavěli proti basketbalu; dělalo jim starosti, že je to příliš velká zábava. Nejoblíbenější e-sporty vyžadují od hráčů stejnou míru dovedností a obratnosti jako řada konvenčních sportů – profesionální hráč provede každou vteřinu pět různých kroků. Videohry jsou navíc lacinější a přístupnější než řekněme jachting nebo jízda na koni.

Kritikové e-sportů vznášejí také morální námitky. Jsou návykové. Princ Harry z tohoto důvodu požadoval, aby byl Fortnite zakázaný. Jsou plné násilí. Je v době, kdy ve světě panuje neklid, dobrý nápad dělat ze simulovaného zabíjení olympijský sport? Olympiáda má propagovat mír. A v neposlední řadě jsou videohry hloupě komerční. Basket nikdo nevlastní, kdežto League of Legends patří čínské megakorporaci Tencent. 

Žádný z těchto argumentů není zvlášť přesvědčivý. O ideu, že spíše než látka je návyková aktivita, se vedou mezi lékaři spory, stejně jako o existenci kauzální spojitosti mezi hraním a násilím. Tvrzení, že bojové sporty nemají na olympiádě co dělat, je v zásadním rozporu s historií. Hod oštěpem a zápas se mezi disciplínami objevily už v roce 708 př. n. l. A stále tam jsou. Moderní pětiboj, jehož součást tvoří také střelba z pistole a šerm, se původně uplatňoval ve vojenském výcviku. Imaginární chaos panující ve Fortnite nelze ani vzdáleně přirovnat ke skutečným zraněním, k nimž dochází při boxu. Hloučky fanoušků e-sportů nemívají sklon řádit v centrech měst, jako to občas dělávají fotbaloví nebo hokejoví fandové.

Lepší než chůze

Pokud jde o to, že videohry někomu patří – a co má být? Olympiáda v současné době generuje miliardy na televizních přenosech a sponzorství. Komerční tlak může vést k ještě lepší zábavě. Stát se olympijskou disciplínu by pro každou hru byla obrovská výhra. Společnosti by se předháněly, aby vytvořily hry tak vzrušující na dívání, jako jsou na hraní. Zní to jako recept na zábavu. A ti, kdo nesouhlasí, se mohou vždycky podívat na závod chodců na dvacet kilometrů.

Zařaďte Fortnite mezi olympijské disciplíny a miliony lidí, kteří by se jinak vůbec neobtěžovali, si přenos pustí. Možná narazí i na nějaký tradiční sport a rozhodnou se ho vyzkoušet. A pokud experiment selže, je to fuk. Mezinárodní olympijský výbor může videohry v roce 2024 vyřadit, stejně jako to udělal s kroketem, přetahovanou a synchronizovaným plaváním jednotlivců.

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Miliardáři letí na Letňany
  • Narcos: Pomáhat a pálit
Objednat nyní