Číšníci za volantem, servírky v callcentru

Nezaměstnanost zatím roste pomalu. Pracovní místa chrání miliardy z programu Antivirus, stále víc lidí z nejhůř postižených oborů vzdává čekání a hledá si práci jinde.

Číšníci za volantem, servírky v callcentru
Gastrobyznys zažil loni velké propouštění. Číšníci a servírky podle personálních agentur nejčastěji míří do logistiky, administrativy nebo callcenter. | Profimedia.cz

Prostý pohled na data z trhu práce by možná ani neodhalil, v jak hluboké krizi se česká ekonomika nachází. Na začátku roku sice nezaměstnanost překonala hranici čtyř procent, toto číslo je ale pořád na hony vzdálené mnohem vyšší nezaměstnanosti i v lepších časech v minulosti. A to navzdory loňskému nejhoršímu propadu tuzemského hospodářství v jeho historii: o 5,6 procenta oproti roku 2019.

Kontrast je patrný především při srovnání s poslední velkou recesí, která Česko zasáhla jako následek finanční krize. V roce 2009 se tuzemské hospodářství meziročně propadlo o 4,7 procenta, tedy výrazně méně než loni. Efekty na trhu práce ale byly nesrovnatelně horší.

Jen od ledna do prosince 2009 přibylo na úřadech práce přes 141 tisíc lidí (oproti necelým 100 tisícům loni a letos) a nezaměstnanost stoupla téměř o 2,5 procentního bodu na 9,2 procenta. Čím je dáno, že se zatím pracovní trh v Česku drží navzdory čínské chřipce poměrně slušně? Jako hlavní důvod se nabízí podpora státu. Ve skutečnosti ale na trhu práce už probíhají změny, které řadu lidí přesměrují do nových profesí. Některé natrvalo.

Úprk z gastronomie

Velkou měrou se na udržení solidní nezaměstnanosti podepsala schopnost ekonomiky rychle absorbovat náhle přebytečné lidi. Například v nejhůře postižené gastronomii a hotelnictví loni podle statistik personální agentury Manpower propouštělo 28 procent firem. O práci přišly desítky tisíc lidí. Ale podle analytika pracovního portálu Jobs.cz Tomáše Dombrovského dokázala v relativně krátké době novou práci najít až polovina z nich. Zajímavé jsou především přesuny mezi jednotlivými obory. Například průmysl, po jarním lockdownu zázračně vzkříšený a opět hladový po pracovní síle, poněkud paradoxně dál trpí nedostatkem. „Mnoho výrobních firem potřebuje nové zaměstnance, ale počet uchazečů jim oproti době před pandemií ještě poklesl,“ upozorňuje generální ředitelka agentury Manpower Jaroslava Rezlerová.

Kam se tedy nezaměstnaní číšníci nebo servírky poděli? „Lidé uvolnění v této oblasti hledají práci nejčastěji ve službách, logistice a administrativě. Masivně reagují na pozice recepčních, administrativní podpory, obchodní pozice nebo na práci v zákaznickém servisu,“ vysvětluje Rezlerová.

 

Ne vždycky našli lidé práci, která by jim vyhovovala. „Spousta lidí, kteří byli již práci nuceni změnit, nastoupila za podmínek, které jim moc nevyhovují. Jakmile se naskytne příležitost, budou si hledat něco lepšího,“ připomíná Dombrovský. Upozorňuje ale ještě na jeden fenomén. „Dalších skoro 60 tisíc lidí bylo úplně vytlačeno z trhu do ekonomické neaktivity. Nejčastěji jde o matky pečující o děti,“ dodává analytik.

Podobné trendy na českém trhu práce mají pokračovat i letos. Podle průzkumu agentury Manpower z prvního kvartálu bude nejvíc volných míst v dopravě a skladování, průmyslu nebo stavebnictví. Naopak pesimismu v gastronomii neubývá: i letos plánuje v tomto sektoru propouštění téměř třetina firem.

Zaměstnanost za miliardy

Přestože nízké nezaměstnanosti v Česku pomohlo více faktorů, všechno by zřejmě bylo jinak bez vládního programu Antivirus. Stát jeho prostřednictvím přispívá firmám na dočasně pauzírující zaměstnance a na jaře i na podzim poskytl firmám jednu důležitou věc: jistotu.

Jaký má na podnikatele a firmy podobná berlička ze státní kasy vliv, ostatně dokazuje srovnání se Spojenými státy. Tamější – daleko méně ochranářský – trh práce prošel loni drastickými otřesy. Zaměstnavatelé neotáleli s propouštěním, a tak míra nezaměstnanosti prakticky během jednoho měsíce na jaře vystřelila ze čtyř téměř na 15 procent.

Řečeno v absolutních číslech: o práci přišlo přes 35 milionů lidí. Flexibilita se nicméně projevila i opačným směrem a otevírání ekonomiky i optimismus spojený s vakcinací se postaraly o návrat míry nezaměstnanosti k šestiprocentní hranici.

8 % firem plánuje podle průzkumu agentury Manpower letos nabírat nové zaměstnance.
9 % podniků chce letos naopak propouštět.
83 % společností v Česku letos neplánuje změny nebo zatím neví.
69 608 firem dosud čerpalo pomoc z programů Antivirus na udržení zaměstnanosti. 969 137 zaměstnancům od loňského jara stát přispěl erárními penězi k výplatě.

České „zploštění křivky“ nezaměstnanosti ovšem pochopitelně není zadarmo. Podle posledních údajů ministerstva financí z konce února dosud erár zaplatil v programech Antivirus
A a B 29,3 miliardy korun. Dalších 13,3 miliardy pak stál Antivirus C, tedy jarní prominutí části pojistného na sociální a zdravotní pojištění placeného zaměstnavatelem.

Největší část peněz připadla na jarní prakticky úplný lockdown české ekonomiky. S ohledem na to, že kromě průmyslu ale s malou přestávkou několik měsíců stojí vlastně celý sektor služeb, vysoké sumy naskakují dodnes. Například v lednu hlásí ministerstvo financí údaj 3,3 miliardy, v únoru pak o miliardu korun méně.

Za celou dobu platnosti programů nějakou pomoc čerpalo podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí ze začátku března celkem přes 69 tisíc firem pro bezmála 970 tisíc svých zaměstnanců.

Marné čekání na kurzarbeit

Pokračovat v umělém dopování zaměstnanosti pochopitelně není možné donekonečna. Ostatně i dvojministr Karel Havlíček v únoru upozornil, že ani půlbilionová sekera ve státních financích pro letošek nebude stačit na to, aby pokračovaly všechny štědré podpory. Prý bude možná od léta nutné přejít na garance za úvěry.

Pro pracovní trh by to znamenalo tvrdou ránu – je jasné, že rok stojícím firmám banky nepůjčí. O to více znepokojující jsou nekonečné odklady schválení zákona o kurzarbeitu. Ten by měl problémy firem v krizi ošetřit dlouhodobě.

Problém je, že ačkoliv měl platit nejpozději od loňského října, legislativa stále leží v Poslanecké sněmovně a je předmětem hádek v koalici. Byznys tak musí spoléhat na „dočasný“ Antivirus, který přitom vláda prodloužila jen do konce dubna. Co bude dál, zatím nikdo neví.

V čem by měl být kurzarbeit jiný? Z hlediska firemního cash flow má velkou výhodu ve způsobu vyplácení. Zatímco v Antivirech se příspěvky na mzdy proplácejí až zpětně, podle nového zákona by se mělo přispívat dopředu. Zároveň je ale kurzarbeit přísnější: požaduje, aby zaměstnanec alespoň nějaký čas v práci strávil. Antivirus motivuje k opaku: aby na něj firma dosáhla, nesmí její člověk pracovat vůbec.

Právě z těchto důvodů podporují kurzarbeit také podnikatelé i personalisté. Ti už loni upozorňovali, že Antivirus až příliš zabetonovává trh práce. „Vládní program Antivirus sice zabránil propouštění, ale také zastavil přirozenou fluktuaci zaměstnanců, kteří nechtějí jít v této době do nejistoty,“ vysvětluje Jaroslava Rezlerová z agentury Manpower.

Schválení kurzarbeitu je nicméně v nedohlednu. Naposledy se nepovedlo s legislativou pohnout na schůzi sněmovny na konci února. Paradoxní je, že celou věc brzdí spory přímo ve vládní koalici. Vedou se přitom o poměrně důležité parametry – například jak se z pomoci budou platit sociální a zdravotní odvody nebo jaké bude konkrétní určení výše příspěvku na zaměstnance.

Firmy vyjadřují kvůli pomalému postupu stále větší znepokojení. Proto je nejspíš nepotěšilo jedno z posledních premiérových vyjádření na adresu dlouho očekávaného zákona: prý to teď není jeho priorita. Pokud by ale skončil Antivirus bez náhrady, dá se očekávat podobný otřes trhu práce jako v roce 2009.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Testování ve školách je vládní trapas
  • Čím se liší konzervativec od liberála?
Objednat nyní