Vybrané články
z týdeníku The Economist

Církev (zase) řeší peníze. Kam investuje dobrý křesťan?

Spojit službu Bohu s rozmnožením mamonu byl vždy problém. Je současné ESG pro křesťany jenom marxistická agenda?

Církev (zase) řeší peníze. Kam investuje dobrý křesťan?
ilustrační foto | Shutterstock.com

Je možné úspěšně spravovat peníze a zároveň být ctnostný křesťan? Po dva tisíce let se stoupenci největšího světového náboženství o této otázce přou. V poslední době začala debata jitřit emoce. Ze správy křesťanských financí, které se kdysi věnovali odborníci, se stalo morální minové pole, činnost, jejíž následky jsou znát hned teď, nikoli až na věčnosti.

Křesťanští investoři tvoří převážně tři skupiny: ty ochotné budovat partnerství s environmentálními, sociálními a vládními protějšky; ty, jež jim hlasitě oponují; a římskokatolickou církev. Do první skupiny spadá Dave Zellner, jenž spravuje pro Wespath 24 miliard, a stojí tím pádem za investicemi amerických metodistů. Svou práci popisuje jako „protnutí dobré byznysové praxe a církevních hodnot“.

Wespath poskytuje půjčky na sociální bydlení chudým, ovšem za tržní ceny. Spolupracuje se světovými lobbistickými skupinami a společně vyvíjejí z pozice akcionářů tlak a působí i v rámci koalice nazvané Climate Action 100+, jež naléhá na energetické společnosti, aby ustoupily od emisí oxidu uhličitého.

Byznys pro 21 bilionů

Americký evangelikál Robert Netzly je Zellnerův protipól. Jeho firma, Inspire Investing, spravuje dvě miliardy dolarů. Při každém rozhodování se snaží aplikovat „biblické principy“. Loni Netzly odmítl nálepku ESG, z níž se podle něj stala „zbraň, kterou liberální aktivisté využívají, aby mohli tlačit svou… sociálně marxistickou agendu“.

Se stoupenci ESG souhlasí v tom, že by se při investování měla zvažovat nefinanční kritéria – on jen využívá jiná kritéria, jako například to, zda společnosti podporují potraty třeba tím, že zaměstnankyním podstupujícím zákrok proplácejí cestovní výlohy. Zapojuje se také do akcionářského aktivismu, kdy tlačí na banky, aby přijímaly obchody od náboženských konzervativců.

Pokud se křesťanský investiční průmysl správně mobilizuje, mohl by být podle něj velmi mocný. Hodnotu akcií a dluhopisů amerických katolíků a protestantů odhaduje přibližně na 21 bilionů dolarů.

Rozkročení katolíci

Přes tuto propast se klene římskokatolická církev. Kardinál Peter Turkson vydal v listopadu vatikánské stanovisko na nejvyšší úrovni k tomu, kam by měly být peníze nasměrovány. Obsahuje seznam 24 věcí, kterým je dobré se vyhnout v případě, že existují jiné možnosti. Patří mezi ně produkty způsobující závislost a pornografie; výzkum embryí, který konzervativci nenávidí; a geneticky modifikovaná semena, vůči nimž se ostře vymezují ekolevičáci. V Americe, kde si katoličtí biskupové stanovují vlastní pravidla, považují někteří konzervativní učenci Turksonův seznam za nejasný.

Dylan Pahman z náboženského think-tanku Acton Institute tvrdí, že se církve zanořují příliš hluboko do ekonomiky. Přestože je například správné pečovat o planetu, energetické politiky jsou plné kompromisů a jejich vyhodnocování není, podle něj, záležitostí teologie. Vzhledem k tomu, jak zahořklá je aktuální debata, jeho hlas nejspíš zůstane jen marným výkřikem do tmy.

© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com