Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Stabilita doma a ramenatost směrem do zahraničí – to jsou priority (staro)nové garnitury čínských komunistů.
Čínský parlament zakončil devítidenní výroční schůzi, jež potvrdila Si Ťin-pchinga v prezidentské funkci pro bezprecedentní třetí funkční období. Schválila mu také jmenování mnoha jeho spojenců do nejvyšších vládních funkcí – často bez ohledu na pravidla, která si čínští komunisté dříve sami stanovili.
Téměř tři tisíce členů NPC jednomyslně hlasovalo ve Velké síni lidu v Pekingu pro opětovnou kandidaturu 69letého Si Ťin-pchinga ve volbách, ve kterých nebyl žádný jiný kandidát. Si si už na říjnovém sjezdu zajistil třetí funkční období v čele vládnoucí komunistické strany.
Mnoho z nejvyšších státních funkcí připadlo současným nebo bývalým členům elitního stálého výboru politbyra, nejvyššího patra moci strany. Patří mezi ně premiér Li Čchiang, předseda výkonného stranického výboru Čao Le-ťi nebo výkonný vicepremiér Ting Süe-siang.
Čínští bossové však neočekávaně ponechali ve funkcích guvernéra centrální banky Ťi Kchanga a ministra financí Liou Kchuna, přestože oba dosáhli důchodového věku 65 let. Tento věk má podle pravidel znamenat konec práce na ministerské úrovni – pokud ovšem prezident Si nezavelí jinak.
Nový premiér Li Čchiang, bývalý šéf komunistické strany Šanghaje a blízký spojenec Si Ťin-pchinga, nasadil v prvním projevu tón vstřícný vůči byznysu – slíbil zlepšení podnikatelského prostředí. Konkrétně řekl, že soukromým i státním firmám se od vlády dostane stejného zacházení. Tato část premiérova projevu mířila zjevně na uklidnění mezinárodních trhů.
Lidé z čínského soukromého sektoru to asi rádi slyšeli, protože v posledních letech dostávali zabrat nejrůznějšími regulačními opatřeními zaměřenými na ta nejdynamičtější odvětví, jako jsou internetové podnikání a soukromé školství.
Zákonodárci schválili relativně konzervativní cíl letošního ekonomického růstu kolem pěti procent, což je méně, než očekávali někteří analytici – počítali spíš se šesti procenty. Ostře sledovaný údaj je barometrem důvěry v čínskou ekonomiku, která se potýká s mnoha problémy, zhoršujícími se vztahy se Spojenými státy a jejich spojenci počínaje a nerovnoměrným postpandemickým oživením domácí ekonomiky konče. Čínský hrubý domácí produkt loni vzrostl o pouhá tři procenta, což je jeden z nejhorších výsledků za poslední desetiletí.
Si Ťin-pching v projevu slíbil modernizovat čínskou armádu. Vyzval svoji zemi, aby zintenzivnila úsilí na obranu národní bezpečnosti ve chvíli, kdy roste napětí mezi říší středu a Spojenými státy. Zatím chce z Čínské lidové armády udělat „Velkou ocelovou zeď“. O tom, nakolik taková věc uklidní mezinárodní trhy, prezident nemluvil.
Si také řekl, že Čína musí dosáhnout větší soběstačnosti a síly v oblasti vědy a technologií. Reagoval tak na skutečnost, že Spojené státy blokují přístup Číny k zařízením na výrobu čipů a dalším špičkovým technologiím.
Prezidentův konfrontační tón vůči Západu v čele s USA poté ještě vygradoval během pondělní schůzky za zavřenými dveřmi s vládními poradci. Si Ťin-pching řekl, že Západ v čele se Spojenými státy „zavedl všestranná omezení k potlačení Číny“, čemuž je třeba čelit odpovídajícími prostředky.
Čínský parlament také schválil největší vládní reorganizaci od roku 2018, včetně vytvoření nového finančního regulačního orgánu. Ten nahradí stávající bankovní a pojišťovací regulátory a bude dohlížet na všechny aspekty čínského finančního sektoru v hodnotě 57 bilionů dolarů (s jedinou výjimkou burzy). Tento nový úřad bude podléhat kabinetu. Cílem reformy je dále konsolidovat finanční regulaci do jediné instituce – jinými slovy, dále posílit centrální moc.
Prezident Si tak podle všeho hodlá pokračovat v politice utahování šroubů nejen vůči politickému disentu, ale také vůči podnikatelům. Úplný rozsah reforem však zůstával v pondělí nejasný. Všechny změny bude vláda zveřejňovat podle tradice až několik týdnů.
