Čínský obchodní puč. USA jsou po dohodě RCEP mimo hru

Uzavření asijské ekonomické dohody RCEP hodnotí řada analytiků jako velkou diplomatickou porážku Ameriky a formu čínského puče. Vznikne největší zóna volného obchodu na světě bez účasti Spojených států.

Čínský obchodní puč. USA jsou po dohodě RCEP mimo hru
ilustrační foto | Profimedia.cz

Mezi americkými analytiky vyvolala zpráva o podpisu Regionálního ekonomického partnerství (RCEP – Regional Comprehensive Economic Partnership), největší obchodní dohody na světě, poměrně velkou míru paniky. Dohoda zahrnuje i druhou a třetí největší ekonomiku světa – Čínu a Japonsko.

Zejména z diplomatického hlediska se jedná o facku americké diplomacii a dosluhujícímu prezidentovi Donaldu Trumpovi, kdy se ukazuje, že jeho politika „Amerika First“ v globalizovaném světě nefunguje. Navíc podle komentáře německého týdeníku Die Zeit hrozí, že se z „America First“ stane „America Alone“. 

I když s přímými ekonomickými výhodami nelze počítat okamžitě, ukazuje se, že ani tradiční vojenští spojenci USA, Japonsko, Austrálie, Jižní Korea a Nový Zéland, nemohou rezignovat na ekonomickou spolupráci s Pekingem. Analytici z americké banky Citi ve svém hodnocení napsali, že tato dohoda je důležitá jak z diplomatického, tak z ekonomického dopadu. V důsledku se jedná o čínský puč proti snahám Spojených států jejich ekonomickou sílu podkopat. 

Třetina populace i globální ekonomiky

Do nového ekonomického bloku nyní spadá 2,2 miliardy lidí s ekonomickým výkonem 26,2 bilionu dolarů, což je zhruba třetina populace i globální ekonomiky. Hravě strčí do kapsy dohodu mezi Amerikou, Kanadou a Mexikem (USMCA) a volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v rámci Evropské unie. 

Čínské geopolitické vítězství znamená, že poroste vliv komunistického režimu v asijsko-pacifické oblasti, z níž se naopak stahují Spojené státy, které ji po druhé světové válce ovládly.

Není navíc ani jisté, zda tuto dohodu může alespoň částečně neutralizovat nová administrativa Joea Bidena. Ten se již vyslovil pro to, aby se Spojené státy vrátily k dohodě Transpacifického partnerství (TTP). Dohoda byla podepsána v roce 2016. Jen tři dny po inauguraci Trumpa o rok později z ní Spojené státy vystoupily. Americký Kongres ale tuto dohodu, kterou domluvil Barack Obama, nikdy neschválil. 

Obchodní dohody v Tichomoří

TTP – členské země: Japonsko, Brunej, Malajsie, Vietnam, Singapur, Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Mexiko, Chile, Peru (v roce 2018 se dohoda přejmenovala na CPTPP)
RCEP – členské země: Brunej, Filipíny, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Myanmar, Singapur, Thajsko, Vietnam (země ASEAN), Čína, Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea, Japonsko

Nová dohoda ukazuje, že se jihovýchodní Asie stává otevřeným prostorem pro podnikání, i to, že se Čína nebude zaměřovat pouze na vnitřní trh. Navíc řada států v regionu nemůže volit, zda půjdou jen s Čínou, nebo pouze se Spojenými státy. Platí to hlavně pro Japonsko a Jižní Koreu, které úzce spolupracují s Washingtonem ve vojenské a bezpečnostní oblasti, nemohou ale ignorovat ekonomickou sílu Číny. 

Dohoda RCEP se nezrodila z ničeho nic. Jedná se o ní už od listopadu 2012, od doby, kdy Američané začali pracovat na dohodě TPP.  Nové partnerství je pokládáno za slabší dohodu ve srovnání s původní TPP, protože její ekonomické dopady nebudou výrazné, jelikož už nyní existuje řada bilaterálních dohod mezi asijskými zeměmi.

Zejména státy sdružené do ASEAN mají mezi sebou nulová cla na 70 procent zboží. Ekonom Gareth Leather z londýnské poradenské společnosti Capital Economics upozornil, že další snížení cel v rámci nového partnerství se uskuteční postupně a plně se projeví až za několik let. 

Ekonomické párování

Globální hlavní ekonom prestižní společnosti The Economist Intelligence Unit Simon Baptist ale zdůraznil, že největší dopady bude mít Pekingem podporovaná dohoda pro státy v budoucnu, zejména pro ty, které nyní mezi sebou nemají bilaterální obchodní dohody. Jde například o hospodářské spárování Číny a Japonska nebo Japonska a Jižní Koreje.

Otazníkem zůstává i to, zda se k dohodě připojí i Indie s více než miliardou lidí. Byla přizvána k jednání, ale loni odstoupila kvůli obavám, že budou negativně dotčeni indičtí výrobci, pokud zemi zaplaví laciné čínské zboží. Dohoda je ale otevřená, Japonsko by v partnerství rádo Indii vidělo, aby se tím umenšil vliv Číny. Leather dodal, že napětí v Himálaji zatím neumožňuje, aby Indie a Čína podepsaly společné ekonomické partnerství. 

Vojenský strach z Číny

I když se podařilo podepsat dohodu o ekonomickém partnerství s Čínou, neznamená to pro některé země, že by se neobávaly stále agresivnější vojenské politiky Pekingu. Zejména premiéři Japonska a Austrálie dávají najevo, že je třeba se vojenským ambicím čínských komunistů bránit. Jejich připravovaná dohoda o vojenské spolupráci naopak rozčílila Peking, který reagoval tím, že obě země zaplatí „odpovídající cenu“, pokud budou ohrožovat bezpečnost Číny. Připomíná to ostrou čínskou rétoriku, když Tchaj-wan navštívil předseda českého Senátu Miloš Vystrčil. 

Banka HSBC odhaduje, že členské země nové dohody mohou do roku 2030 zvýšit svůj podíl na globální ekonomice na 50 procent, což je růst o 20 procentních bodů. „Z globálního hlediska dohoda RCEP signalizuje, že Asie pokračuje v liberalizaci, i když ostatní regiony zůstávají skeptičtější,“ uvedli v hodnocení uzavření nového paktu ekonomové z banky HSBC. Globální ekonomické těžiště se tak stále více přesouvá ze Západu na Východ. Hongkongský deník Asia Times navíc napsal, že dohoda RCEP ukazuje, že právě začíná asijské století

Týdeník hrot

  • Řecká tragédie po česku
  • Proč jsou ženy nedoceněné
Objednat nyní