Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kdy pořídit dítěti první mobilní telefon? To je otázka, kterou v určitý okamžik řeší každý rodič. Pokud srovnáme Českou republiku a Velkou Británii, jsme napřed. České děti dostanou první mobil zpravidla dříve než ty britské.
Kdy pořídit dítěti první mobilní telefon? To je otázka, kterou v určitý okamžik řeší každý rodič. Pokud srovnáme Českou republiku a Velkou Británii, jsme napřed. České děti dostanou první mobil zpravidla dříve než ty britské.
Pozornost světa se v souvislosti s expanzivními choutkami komunistické velmoci upírá především na Tchaj-wan. Peking ovšem v tichosti rozšiřuje své území v Himálaji, jižně od okupovaného Tibetu. V Bhútánu bez dovolení staví silnice i vojenskou infrastrukturu.
Z pohledu Středoevropana se může zdát, že se jedná o vzdálenou a nedůležitou věc. Kdesi v Himálaji, na hranici Tibetu (Čína jej fakticky okupuje od roku 1950) s Bhútánem probíhá neviditelná čínská expanze. Komunistický režim v odlehlém a špatně přístupném regionu buduje dopravní a vojenskou infrastrukturu na území chudého Bhútánu, který není schopen mocnému sousedovi odolávat.
Neviditelná expanze Číny, která je druhou největší ekonomikou světa, ale znepokojuje dalšího významného hráče v regionu, Indii. Největší demokracie světa loni v počtu obyvatel předstihla říši středu a velikostí ekonomiky poskočila už na páté místo, když překonala Francii i Spojené království. A do roku 2027 by měla přeskočit i Německo a Japonsko.
I proto je z globálního hlediska zásadní, co se v Bhútánu, který je ekonomicky zcela závislý na Indii, děje. Jak upozornil britský prestižní think-tank Chatham House, čínský režim vybudoval během několika posledních let v okrajových částech bhútánského království (například v údolí Bejul Khenpajong) masivní infrastrukturu se stovkami betonových staveb, vojenských stanovišť a administrativních center.
Toto takzvané „skryté údolí“ považují Bhútánci za posvátné. Komunistický čínský režim tak dále ničí významná místa buddhistické kultury nejen v Tibetu ale i v sousedním Bhútánu, zdůraznil americký časopis Foreign Policy.
Na nezákonnou expanzi Číny upozornil už v roce 2021 odborník na Tibet a čínsko-bhútánskou hranici Robert Barnett s tím, že od roku 2015 staví asijská velmoc na bhútánském území desítky kilometrů silnic, buduje vojenská zařízení a menší vodní elektrárny. Za poslední dva roky se tempo této nelegální výstavby zdvojnásobilo.
Komunistický režim v Pekingu tak porušuje dohodu s Bhútánem z roku 1998, že na sporném území bude udržovat status quo, dokud nedojde k finální dohodě o přesném vymezení hranice. Monarchie, v níž žije necelých 800 tisíc obyvatel, není schopna se čínské expanzi bránit. Jak zdůraznili analytici z Chatham House, pravděpodobně se bude muset vzdát části území, aby neriskovala konflikt mezi jadernými mocnostmi: Indií a Čínou.
Čína argumentuje tím, že sporná údolí jsou součástí Tibetské autonomní oblasti. Exiloví zástupci Tibetu takovou manipulaci odmítají s tím, že Čína jejich jménem provádí imperialistickou politiku na úkor sousedního státu. Bývalý exilový premiér Tibetu Lozang Sanggjä, který žije ve Spojených státech, zdůraznil, že čínští vojáci nemají právo v oblasti pobývat, protože samotný Tibet byl nezákonně napaden a je stále okupován. Zástupci Bhútánu se ale podle časopisu Foreign Policy snaží za každou cenu vyhnout „totální válce“ mezi Novým Dillím a Pekingem a na čínskou expanzi zřejmě nebudou reagovat.
