Vybrané články
z týdeníku The Economist

Čína stupňuje vojenský tlak na Tchaj-wan

Letecké manévry v bezprostřední blízkosti ostrova hrozí rozpoutáním války.

Čína stupňuje vojenský tlak na Tchaj-wan
ilustrační foto | Profimedia.cz

Byla to úmyslná, vlastenecky načasovaná provokace. Prvního října, na den národního svátku, vyslala Čína 38 letounů, včetně stíhaček a bombardérů, směrem k Tchaj-wanu. Pronikly do identifikačního pásma protivzdušné obrany ostrova, což je nárazníková zóna, jejíž narušení často vyvolává vojenský poplach. Byl to letošní rekord. Během následujících dní vyslala Čína k Tchaj-wanu dalších 111 letadel. V reakci na to Tchaj-wan poslal do vzduchu vlastní stíhače, vysílal výstrahy a sledoval čínská letadla raketovými protivzdušnými systémy. Ostrovní ministr obrany Ťiou Kchuo-čcheng mluvil o „nejtěžší situaci, jakou jsem zažil za více než čtyřicet let svého vojenského života“.

Ke konci týdne se nebe v okolí Tchaj-wanu trochu uklidnilo. Ve středu 6. října už Čína neposlala do identifikačního pásma žádná letadla. A dosud žádný čínský letoun nenarušil tchajwanský vzdušný prostor, který sahá do vzdálenosti dvanácti námořních mil (zhruba 22 kilometrů) od pobřeží ostrova. Narušitelé obvykle prolétávají 35 a více námořních mil od tchajwanských břehů. Ale američtí představitelé zjevně sdílejí úzkost generála Ťioua. Šestého října šéf americké diplomacie Antony Blinken vyzval Čínu, aby zanechala „provokativních“ aktivit v okolí Tchaj-wanu. Tentýž den tlumočil prezidentův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan americké znepokojení ve Švýcarsku Jang Ťie-čch’ovi, čínskému ministrovi zahraničí a členovi politbyra.

Do čtyř let

Čínu to nijak nevzrušilo. Tamní státní média popisovala výpady jako demonstraci čínské schopnosti provést „válečný letecký úder“. Čína vůbec v posledních letech často předvádí Tchaj-wanu svou rostoucí vojenskou moc, zejména na moři a ve vzduchu. To varování je jasné: pokud ostrov odmítne čínský nárok na suverenitu nad Tchaj-wanem, může ho Čína prosadit silou. Penzionovaný generál Ťiou 6. října řekl tchajwanskému parlamentu, že Čína bude do roku 2025 schopna provést obojživelnou invazi na Tchaj-wan za cenu, která bude pro komunisty v Pekingu přijatelná.

 

Tchajwanské identifikační pásmo zasahuje částečně i na území pevninské Číny, proto není překvapením, že do něj čínská vojenská letadla často vstoupí (viz mapa). Čína ale začala testovat i ty části pásma, které se nacházejí mnohem blíž ke břehům ostrova. Její letadla se pohybují kolem jihozápadního konce takzvané „mediánové linie“, což je neformální hranice v Tchajwanské úžině na půl cesty mezi ostrovem a pevninou. Čína nyní vysílá letadla do této oblasti v blízkosti jižního cípu Tchaj-wanu prakticky denně. Jejich účelem může být unavit tchajwanskou obranu (ostrovní letectvo je mnohem menší než to čínské) a naučit ji brát velké výpady jako normální věc, aby potom Čína dokázala zamaskovat ranou fázi skutečného útoku jako rutinní cvičení.

Odhadnout čínské záměry je mimořádně obtížné. Peking má tendenci řinčet meči, kdykoli má pocit, že se Tchaj-wan příliš přibližuje vyhlášení trvalé nezávislosti na Číně, nebo když Amerika ostrov zahrnuje příliš velkou přízní. Nedávné letecké manévry mohou souviset právě s těmito událostmi. Začátkem roku se Bidenově administrativě podařilo získat Evropskou unii, G7, Japonsko a Jižní Koreu pro veřejné vyjádření podpory Tchaj-wanu. A v září musel ostrov kontinentální Čínu obzvlášť štvát – Tchaj-wan si podal přihlášku do Transpacifického partnerství hned poté, co totéž udělala Čína, a americké a britské válečné lodě propluly Tchajwanskou úžinou. Patnáctého září uzavřely Amerika, Británie a Austrálie bezpečnostní pakt AUKUS, který Peking vnímá jako nástroj pro omezení jeho vlivu. V následujících dnech Čína zintenzivnila výpady do tchajwanského identifikačního pásma.

Kdy začnou střílet?

Není jasné, jak Tchaj-wan zareaguje, pokud se čínská letadla ještě víc přiblíží hranici vzdušného prostoru samotného ostrova. Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen prohlásila, že tchajwanští piloti by neměli být první, kdo vystřelí – alespoň ne bez výslovného rozkazu. Nejnovější teze tchajwanské obranné strategie, které se zveřejňují každé čtyři roky a naposledy byly vydány právě letos, jsou v tomto směru poněkud vágní. Uvádí se v nich jen, že by reakce měla zesílit úměrně tomu, jak se čínská letadla přiblíží ostrovu.

Někteří analytici pochybují o tom, že by tchajwanští stíhači dostali povolení vypálit víc než varovný výstřel, i kdyby čínské letadlo proletělo přímo nad ostrovem. Dva američtí bezpečnostní experti, Bonny Linová z Center for Strategic and International Studies a David Sacks z Council on Foreign Relations, v připravovaném článku upozorňují na informace z tchajwanského tisku, podle nichž ostrovní vláda rozdělila svůj vzdušný prostor na tři zóny: třicetimílové „pásmo sledování“, čtyřiadvacetimílové „pásmo varování“ a dvanáctimílové „pásmo zničení“. Linová a Sacks dodávají, že pokud by při kterémkoli incidentu došlo ke smrti pilota, byť třeba jen nešťastnou náhodou, „jsou obě strany špatně připravené“ na to, udržet napětí pod kontrolou.

Žádná taková oběť tu nebyla od roku 1958. Ale v okolí k nehodám dochází. V roce 2001 zahynul při srážce čínské stíhačky a amerického námořního špionážního letadla jižně od čínských břehů čínský pilot. Poškozené americké letadlo přistálo na čínské vojenské základně. Po desetidenním napjatém vyjednávání byla nakonec posádka propuštěna. O dvacet let později by se takový incident mohl řešit podstatně hůř. Vztahy mezi Amerikou a Čínou jsou nepoměrně horší. Čína přerušila oficiální kontakty s Tchaj-wanem poté, co se v roce 2016 stala prezidentkou Cchaj Jing-wen a odmítla podpořit postoj pekingských vůdců, že existuje jenom „jedna Čína“.

Pokud by došlo ke krizi na tchajwanském nebi, mohly by situaci zkomplikovat také nacionalistické nálady v Číně. Pekingský šovinistický stranický plátek Global Times v dubnu napsal, že pokud bude vláda prezidentky Cchaj pokračovat v „nepřátelském“ chování (za něž je považována třeba i úzká spolupráce s USA), jsou čínské bojové letouny připraveny přeletět přes ostrov a ignorovat „červenou čáru“ ohraničující jeho vzdušný prostor. Cchaj se očividně nenechala zastrašit. V nadcházejícím vydání Foreign Affairs píše o tom, že je Tchaj-wan připraven „převzít větší díl odpovědnosti užší politickou a ekonomickou spoluprací se Spojenými státy a podobně smýšlejícími zeměmi“. Varuje, že obyvatelé ostrova „povstanou, bude-li ohrožena samotná existence Tchaj-wanu“. Taková slova nezastaví čínské letecké manévry ani nerozptýlí strach, že jedna nešťastná náhoda může rozpoutat něco mnohem krvavějšího.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.