Premiér souostroví Manasseh Sogavare informaci potvrdil 29. března, dost rozzlobeně, protože informace o přelomové smlouvě unikla několik dní předem. Podle dohody přijedou na Šalamounovy ostrovy zástupci čínské armády a policie a do ostrovních přístavů občas „zavítají“ čínské lodě, aby „zajistily bezpečí čínských pracovníků a zásadních projektů na Šalamounových ostrovech“.
Číňané už zahájili výcvik zásahové jednotky místní pořádkové policie a rozdali repliky zbraní. To vše po letech, kdy se zvládáním nepokojů a reformou místních policejních jednotek pomáhali především Australané a Novozélanďané.
Vytěsňování Tchaj-wanu
Šalamounovy ostrovy přehodily diplomatickou výhybku v roce 2019, kdy začaly místo Tchaj-wanu uznávat kontinentální Čínu. Od té doby Číňané opravují jediný místní zlatý důl, převzali po Tchajwancích financování kontroverzních poslaneckých „volebních rozvojových fondů“ a čínský státní stavební moloch CCECC začal stavět stadion, který má být připraven příští rok na Jihopacifické hry.
Čínská tichomořská expanze nenabízí tamním státům takové komerční výhody, jaké dostávají vlády v Africe nebo jihovýchodní Asii, ale přináší místním dostatečně zajímavé odměny v dlouhé diplomatické válce, jejímž cílem je izolovat Tchaj-wan. Stejnou diplomatickou rošádu udělalo v roce 2019 i Kiribati, takže zůstaly jen čtyři tichomořské státy, které nadále uznávají Tchaj-wan (Nauru, Tuvalu, Marshallovy ostrovy a Palau).
Čínská přítomnost ovšem narazila na tuhý odpor regionální vlády Malaity, nejlidnatějšího ostrova souostroví, jejíž předseda Daniel Suidani je nejhlasitějším oponentem čínského vlivu. Premiér Sogavare se ho neúspěšně pokusil sesadit. Na Suidaniho podporu se pak v listopadu vypravilo mnoho Malaiťanů do hlavního města Honiary, kde naopak žádali odstoupení premiéra.
Demonstrace se zvrhly v rozsáhlé rabování a zničení velké části čínské obchodní čtvrti. Austrálie, Nový Zéland, Papua Nová Guinea a Fidži vyslaly na ostrovy mírové jednotky. Premiér Sogavare nyní říká, že chce diverzifikovat bezpečnostní spolupráci a zapojit Čínu. Popírá zprávy australských médií o chystané čínské vojenské základně.
Sogavare je už počtvrté premiérem (všechna jeho předchozí volební období skončila předčasně) a dlouhé roky má velmi chladné vztahy s Austrálií. Podruhé se Sogavare stal premiérem v dubnu 2006 po rozsáhlých pouličních bouřích – to už bylo v průběhu čtrnáctileté mezinárodní mise RAMSI, která měla pomáhat se stabilitou země; Austrálie ji vedla a Nový Zéland byl její součástí. Sogavare dělal všechno možné, aby RAMSI sabotoval. Vypověděl ze země australského velvyslance a šéfa australské policie, v prosinci 2007 však byl sám při hlasování v parlamentu odvolán z funkce.
Jeho tehdejší pád byl částečně důsledkem špatných vztahů s regionálními spojenci. Tentokrát ovšem Sogavare prosincové hlasování o nedůvěře přečkal, údajně i díky čínským penězům, které skončily v kapsách provládních poslanců. Další volby čekají Šalamounovy ostrovy v roce 2023, premiér Sogavare je ale chce o rok odložit, aby získal víc času. Tento návrh je mezi obyvateli ostrovů velmi nepopulární.
Při covidu se Australané hodili
Austrálie a Nový Zéland se nemohou přímo vměšovat do domácích záležitostí Šalamounových ostrovů, ale obě země tam mají značný vliv. Loni v lednu udeřila na ostrovech s plnou silou pandemie covidu-19, způsobila ohromný chaos – hlavně v hlavním městě – a zesílila závislost na tradičních partnerech, kteří pomáhali zachraňovat situaci ve zchátralé nemocnici „Číslo 9“ v Honiaře. A mnoho obyvatel ostrovů upřímně děsí fotografie v místních novinách, na nichž příslušníci čínských pořádkových sil cvičí s obušky potlačování demonstrací.
Nová bezpečnostní smlouva s Čínou se podobá těm, které Šalamounovy ostrovy v minulosti uzavřely s Austrálií a Novým Zélandem, a počítá s policejní asistencí. Velký rozdíl spočívá v početné čínské komunitě usazené v Honiaře. Číňanům patří mnoho menších obchodů, těží z pochybných kšeftů s etnicky melanéskou vládou, která se neustále potýká s nedostatkem prostředků, a při nepokojích v letech 2006 a 2021 byli hlavními terči protestujících. Hlavním úkolem nové generace mírotvůrců tedy může být ochrana čínských usedlíků před většinovým obyvatelstvem.
© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.