Vybrané články
z týdeníku The Economist

Že Čína ekonomicky předhání Ameriku? Ale kdeže

Ekonomové vysvětlují, proč to s čínským výstupem na absolutní ekonomický vrchol nebude tak horké.

Že Čína ekonomicky předhání Ameriku? Ale kdeže
Čínský ekonomický růst brzdí covid | foto Shutterstock.com

Kdysi, před staletími, bývala Čína největší ekonomikou na světě. Mnozí analytici očekávají, že časem toto postavení znovu získá. Řada obtíží však asijskému obrovi komplikuje úsilí o návrat na vrchol a předstižení Ameriky. Některé si navíc způsobuje sám. Rostoucí počet ekonomů se proto domnívá, že den, kdy bude Čína znovu nejsilnější ekonomikou světa, nikdy nepřijde.

Parita je jen jedna

Čína má oproti Americe víc než čtyřnásobný počet obyvatel. Její hospodářství proto může co do rozsahu to americké předehnat mnohem dřív, než dosáhne jeho sofistikovanosti. Číně stačí, aby její HDP per capita dosáhl pouhé čtvrtiny toho amerického, aby byl celkový HDP nejvyšším na světě.

Podle jednoho ukazatele už Čína tohoto dílčího cíle dosáhla. V roce 2016 převýšil její HDP ten americký v přepočtu na dolary v „paritě kupní síly“, což je metoda, která se pokouší sčítat náklady na zboží a služby v jednotlivých zemích při použití stejných mezinárodních cen.

Pokud však použijeme přepočet na dolary podle běžných směnných kurzů, které převládají na měnových trzích, čínský HDP za americkým stále dalece zaostává. V roce 2021 dosáhl hodnoty 17,7 bilionu dolarů oproti americkým 23 bilionům.

Čínský růst přibrzdila politika nulové tolerance covidu (podle níž při každém náznaku epidemie viru následují tvrdé lockdowny), propad realitního trhu, nereformované státní podniky a pokračující technologická válka s Amerikou.

K pochmurným náladám přispěla také agresivní vládní regulace donedávna kvetoucích sektorů, jako jsou technologie a vzdělávání. Ještě loni rostlo čínské hospodářství impozantním meziročním tempem o 8,1 procenta, letos se štěstím dosáhne na tři procenta.

 

Z dlouhodobého hlediska přinese Číně další obtíže stárnoucí populace. V následujících patnácti letech by se podle některých odhadů mohla pracovní síla zmenšit až o patnáct procent. Poradenská společnost Capital Economics předpovídá, že se čínský HDP může v polovině třicátých let přiblížit americkému, nebo ho dokonce překonat, ale později za ním opět zaostane, jakmile se projeví demografický pokles.

Ceny a kurz leccos změní

Jednou z nejobtížnějších a nejopomíjenějších otázek v této debatě potom je, co se stane se směnným kurzem mezi Amerikou a Čínou a s cenami v obou zemích. Zboží a služby jsou v průměru v Číně stále podstatně levnější než v Americe. Pokud bude Čína dál snižovat americký náskok v produktivitě, měly by se přibližovat i ceny, ať už prostřednictvím zpevňování měny, nebo rychlejší inflace. Tyto pohyby mohou mít značný dopad.

Goldman Sachs například předpokládá, že v roce 2031 překročí čínský HDP 38 bilionů dolarů v cenách a směnných relacích, které ten rok budou převažovat. To by byl víc než dvojnásobek současné hodnoty a stačilo by to na světové prvenství. Ne celé zvýšení však bude dáno ekonomickým růstem.

Velkou část budou mít na svědomí i vysoké ceny a zhodnocení měny. Podle této prognózy bude čínský HDP v reálných hodnotách o 47 procent vyšší než o dekádu dříve (což znamená průměrný meziroční růst pod čtyřmi procenty). Čínské ceny budou o třicet procent vyšší a jüan zpevní téměř o třináct procent.

Právě kombinace všech těchto tří faktorů, nejen samotného růstu, rozhodne o tom, zda se Čína někdy stane neoddiskutovatelnou ekonomickou supervelmocí.

© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.