Vybrané články
z týdeníku The Economist

Dost bylo poklonkování

Německé firmy mají po krk příliš měkkého postoje Angely Merkelové vůči Číně.

Dost bylo poklonkování
ilustrace Vojtěch Velický

Angela Merkelová měla v diplomatických vztazích s Čínou vždy na paměti německé ekonomické vazby na asijský gigant. Od chvíle, kdy se v roce 2005 ujala kancléřského křesla, se německý vývoz do Číny zpětinásobil a dosahuje objemu bezmála 100 miliard eur (tj. 2,7 bilionu korun), tedy tři procenta německého HDP. Vloni platila Čína beze všech pochyb za největšího německého obchodního partnera, z čehož těžily obzvláště velké firmy jako Volkswagen, BMW nebo Siemens. Ve snaze neznepřátelit si čínskou vládnoucí komunistickou stranu si Merkelová dávala dobrý pozor, aby se v loňské vášnivé debatě o to, zda by se měl mít čínský telekomunikační obr Huawei možnost ucházet o možnost vybudovat německou 5G síť, neocitla na straně jestřábů.  

Tím její opatrnost nekončí. Merkelová velice pečlivě váží slova, pokud jde o aktuální čínské vměšování v Hongkongu. Klade důraz na nezbytnost „navázání dialogu“ s čínskou vládou na základě „vzájemné důvěry“. To však znamená, že se čím dál víc rozchází se zbytkem německého politického establishmentu. Čelní představitelé její Křesťanskodemokratické unie (CDU) s neochotou Merkelové otevřeně kritizovat čínskou vládu nesouhlasí. Předseda zahraničního výboru Bundestagu a kandidát na šéfa CDU Norbert Röttgen označil za „autocenzuru“ aktuální doporučení německého ministerstva zahraničí zveřejňovat kriticky zaměřené komentáře týkající se Číny na sociálních sítích „jen se zvláštní opatrností“. Podle Nilse Schmida, zahraničněpolitického experta sociální demokracie, která je koaličním partnerem CDU, je politika Německa vůči Číně „zastaralá“.

 

Se Schmidem souhlasí jak politická elita, tak řada předních byznysmenů, kteří bývali uhranuti čínským potenciálem; jejich nadšení však už dávno ochladlo. Přibližně pět a půl tisíce německých společností, které mají výrobní závody v Číně, čelí všemožným překážkám od tlaku na postoupení klíčových technologií po požadavky na vstup do joint venture s čínským partnerem. Řada německých podnikatelů ztratila jakoukoli víru v případnou změnu. „Jakékoli firmě z kategorie Mittlestand bych poradil, aby se držela od Číny dál,“ říká Frank Klix, který dříve zastupoval Panjin Economic Development Zone v Německu, ale časem jej zmohla frustrace z toho, že pro všechny neplatí stejná pravidla. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit