Rudé slunce září. Čína zapnula fúzní reaktor

Čínská státní média přinesla zprávu, že vědci uvedli úspěšně do provozu jaderný fúzní reaktor. Spuštění tokamaku má pomoci i mezinárodnímu projektu ITER, jenž se staví ve Francii.

Rudé slunce září. Čína zapnula fúzní reaktor
Tokamak, ilustrační foto | Shutterstock.com

Spuštění čínského umělého slunce, jak o tom informovala komunistická státní média, má vést k velkému nukleárnímu skoku čínské ekonomiky a rozvoji výzkumu jaderné fúze. O co se přesně jedná?

Čínští výzkumníci zprovoznili tokamak HL-2M, největší čínský experimentální fúzní reaktor. Vytvořili v něm magnetické pole a horké plazma, které mělo dosáhnout teploty 150 milionů stupňů Celsia, což je až desetkrát vyšší teplota než ve středu Slunce. Reaktor se nachází ve městě Čcheng-tu v jihozápadní provincii S’-čchuan. 

„Vývoj energie z jaderné fúze není jen způsobem, jak vyřešit strategické energetické potřeby Číny, ale má také velký význam pro budoucí udržitelný rozvoj čínské energetiky a národní ekonomiky,“ napsal čínský Lidový deník (Žen-min ž’-pao), což je „tiskový orgán“ čínské komunistické strany.

Agentura AFP dodala, že čínští vědci pracují na menších fúzních zařízeních od roku 2006. Tokamak HL-2M byl dokončen před rokem. Poznatky, které čínští odborníci získají, mají sdílet i v rámci projektu ITER, který se staví ve Francii. Dokončení největšího tokamaku světa je naplánováno na rok 2025. 

Nový čínský reaktor pracuje při trojnásobné teplotě než předchozí model HL-2A, zdůraznila státní Čínská národní jaderná korporace (CNNC), jež zastřešuje všechny jaderné programy v zemi. Právě dosažení vysokých teplot má vést k pokroku ve výzkumu chování hvězd. Jako palivo mají v reaktoru sloužit izotopy vodíku – deuterium a tritium.

Hongkongský deník South China Morning Post dodal, že nedávno ohlásil úspěch i jihokorejský institut pro energetickou fúzi. Korejský reaktor běžel při teplotě 100 milionů stupňů Celsia po dobu 20 vteřin. Čínský tokamak to dokázal po dobu 10 vteřin, potvrdil hlavní inženýr Jang Čching-wej z Institutu pro fúzní vědu při CNNC.

Jang zdůraznil, že se jedná o zásadní technologický pokrok i pro ITER, na kterém se Čína podílí i se Spojenými státy, Japonskem, Ruskem nebo Jižní Koreou. Z poloviny ale projekt financují země EU včetně Česka. 

Do roku 2050 vyrábíme elektřinu

Čína hodlá postavit průmyslový demonstrátor okolo roku 2035, o 15 let později mají nové reaktory dodávat elektřinu do sítě. Termonukleární fúze má přispět k dosažení uhlíkové neutrality v nejlidnatější zemi světa do roku 2060. 

Termojaderná fúze se zdá být zdrojem budoucnosti. Funguje na stejném principu jako hvězdy, ve kterých se za vysoké teploty a tlaku spojují jádra prvků a uvolňují při tom velké množství energie. Což je opakem jaderného štěpení, jež se využívá v současných jaderných elektrárnách. Hlavní výhoda spočívá v tom, že nedochází ke vzniku vyhořelého radioaktivního odpadu, provoz termojaderných reaktorů by měl být také bezpečnější, protože v nich neprobíhá řetězová reakce.  

Čínské úspěchy a propaganda
Komunistická velmoc se poslední týdny chlubí řadou technologických a vědeckých průlomů. Kromě sondy Čchang-e 5, jež z Měsíce odebrala vzorky měsíčního prachu a hornin, má další sonda do tří měsíců dolétnout na Mars. V listopadu Číňané uvedli, že se potopili v ponorce do Mariánského příkopu do hloubky 10 909 metrů.
Země je přitom mnohými státy obviňována, že nedokázala zabránit (a vysvětlit) pandemii čínské chřipky, jež se šíří od začátku tohoto roku z města Wu-chan. Končící americký prezident Donald Trump komunistický režim několikrát varoval, že za ekonomickou krizi, kterou covid způsobil, tvrdě zaplatí. 
Podobně se vyjádřili i představitelé Austrálie, kteří žádají prošetření, jak se virus rozšířil. Peking naopak stupňuje svou propagandu a tvrdí, že virus SARS-CoV-2 mohl vzniknout v jiných zemích. Kromě Spojených států nebo Indie čínští vědci zmínili i Česko. 

Kdo bude první?

Ředitel Ústavu fyziky plazmatu Radomír Pánek, který se podílí na projektu ITER, vysvětlil, že se počítá i se zařízením DEMO, jež bude prototypem komerčního reaktoru. Má se začít stavět okolo roku 2035. Pak se povede mezi státy souboj o to, kdo jej uvede jako první do provozu.

Nevýhodou fúzního reaktoru je obrovská finanční náročnost na jeho výstavbu. Náklady na ITER se odhadují na 22 miliard eur, kritici uvádějí až 40 miliard s tím, že není jisté, že tokamak bude někdy vyrábět energii.

Týdeník hrot

  • Zakažte oheň, budou požáry 
  • Konopné šachy
Objednat nyní