Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Krátce před začátkem automobilového veletrhu v Pekingu německá automobilka přiznává, že ji v prodejích elektromobilů předhání čínská konkurence.
Krátce před začátkem automobilového veletrhu v Pekingu německá automobilka přiznává, že ji v prodejích elektromobilů předhání čínská konkurence.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Máme tu Babišovu, nebo Fialovu drahotu? Kdo nejvíc vydělává na zdražování potravin, jsou to zemědělci, nebo velké řetězce? Bude jídlo zdražovat i v dalších měsících a o kolik? To jsou základní otázky, na které se ptá v posledních měsících většina z nás. Odpověď na ně není jednoduchá a jednoznačná. S jistou opatrností lze říct, že kvůli očekávání dalšího zdražování zvyšuje ceny s předstihem část podniků, i když by vlastně nemusela. Podobně je to s jídlem. I tady v některých případech spotřebitelé platí prodejcům víc, než by museli, obchodníci se totiž nechtějí vzdát marží, a tak zvyšují ceny víc, než je ve skutečnosti nutné.
Z dat zveřejněných ČSÚ mimo jiné vyplývá, že jatečná kuřata u chovatelů podražila zhruba o patnáct procent, zatímco v obchodech se prodávala o více než 34 procent dráž. Ještě horší je to s pšenicí; mlynáři zvedli ceny o 45 procent, ale „dvounulka“ je v obchodech dražší o více než 77 procent. Nemělo by zapadnout, že tuzemský trh s pšenicí ovládá skupina Agrofert Andreje Babiše, ta je dominantní i v mlynárenství a ovládá významnou část trhu s pečivem. Pro toho, komu už teď připadá zdražování potravin neúnosné, moc dobrých předpovědí do budoucna nemáme. Více k tématu najdete v novém vydání týdeníku Hrot.
Drahé jídlo je problém a levné energetické nápoje kupodivu taky. Zatímco ještě před pár lety puberťáci někde za rohem na tajňačku zkoušeli cigarety, dnes jsou mezi dospívajícími v módě právě energetické drinky, které se dají sehnat i za deset korun. Některé děti jich zvládnou vypít i několik denně, jenže po nich tloustnou a mají poškozenou psychiku. I proto lékaři žádají, aby stát omezil reklamu na energetické nápoje a jejich prodej dětem. I když někde by možná stačil i větší zájem rodičů o vlastní potomky.
Čeští hokejisté přivezli z posledního mistrovství světa bronzové medaile, sláva to byla veliká. A právě teď se rozhoduje, zda se ta šťastná událost bude někdy opakovat. Vrcholí boj o to, kdo bude šéfovat hokejovému svazu. Tedy o osobu, která ovlivní dění v hokeji na roky dopředu. Kandidátů bylo víc než dost.
Doplnit energii by potřebovali i čeští dodavatelé z jaderného průmyslu. Firmy byly dlouhá léta zvyklé na spolupráci s Ruskem, ale poté, co Putin zaútočil na Ukrajinu, je s lukrativními zakázkami konec. Firmy bojují o přežití, někdo se snaží přeorientovat na nové trhy, další zase zpřetrhat vazby s problematickými majiteli z Ruska, kteří třeba figurují na sankčních seznamen Evropské unie a USA. A všichni netrpělivě čekají na zahájení výstavby nového bloku v Dukovanech, který by jim měl zajistit zakázky na léta dopředu. Část jaderných firem se ale této spásy už nedočká.
V novém Hrotu najdete i další texty a informace. Třeba že dinosauři vládli světu mimo jiné proto, že byli teplokrevní. Velmi přesvědčivě to dokazuje nová studie.
Nebo o tom, že čeští vědci na Křivoklátsku zkoušejí, jak by mohla fungovat krajina ve druhé polovině 21. století. Příjemné čtení.
