Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Neúčelné, nehospodárné a se spoustou chyb. Takové bylo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) hospodaření státu v oblasti IT během pandemie covidu-19.
NKÚ se ve své analýze zaměřil na ministerstvo zdravotnictví, vedené postupně Adamem Vojtěchem, Romanem Prymulou, Janem Blatným a Petrem Arenbergerem (všichni za ANO). Kontroloři zjistili, že stát nebyl na pandemii absolutně připraven a prakticky po celou dobu si počínal chaoticky. Peníze na její zvládání v oblasti IT vydával tak, že často dokonce ani nevěděl, za co vlastně platí.
„Ministerstvo nesledovalo a nevyhodnocovalo účelnost a hospodárnost vynakládání výdajů ve své rozpočtové kapitole,“ uvedli inspektoři s tím, že v některých případech se dokonce stávalo, že úředníci schválili i platby za služby, které nakonec resort vůbec neobdržel. „Ministerstvo nevědělo, za co platí,“ píše se ve zprávě. V této souvislosti se v kontrolní zprávě uvádí, že nejméně čtrnáct milionů korun bylo vynaloženo neúčelně a nehospodárně.
Z pohledu transparentního financování byl debaklem projekt Chytrá karanténa. Resort zdravotnictví na ni vynaložil 387 milionů korun, 182 milionů korun dala do systému agentura NAKIT. Podle kontrolorů ale systém vznikal za vysoké míry improvizace. Stát následně za jeden trasovací hovor zaplatil až 435 korun. K osobním a zdravotním údajům volaných občanů měli přístup i operátoři externích callcenter, protože stát nedokázal trasovat vlastními silami. Na službu provozování callcenter šlo celých čtyřicet procent z celkových 387 milionů korun, zbytek částky v kontrolní zprávě nerozklíčoval ani kontrolní úřad.
Kontroloři se pozastavili i nad aplikací eRouška. Ministerstvo zdravotnictví doporučovalo občanům, aby ji měli nainstalovanou v chytrých telefonech. Ta následně sama monitorovala pohyb uživatele a v případě, že se setkal s nakaženou osobou, upozornila ho notifikací.
eRoušku novinářům ukazoval například tehdejší ministr Adam Vojtěch (za ANO), a dokonce i premiér Andrej Babiš (ANO). Stát za programování a provoz aplikace zaplatil dvacet milionů korun, výsledky ale byly tristní. „Nepracovalo se s údaji o počtu identifikovaných kontaktů z této aplikace. Prostřednictvím aplikace eRouška hlásil svou pozitivitu pouze každý dvacátý nově pozitivní případ. Aktivní aplikaci k září 2021 využívalo pouze půl milionu uživatelů,“ kritizují kontroloři.
Celkově kontroloři hodnotí kroky ministerstva zdravotnictví jako „chaotické řízení protiepidemické činnosti“.
