Chceme jednat s Putinem. Jak si progresivní kongresmanky navlékly kabát válečných užitečných idiotů

Třicet levicových amerických zákonodárců v čele s „gangem“ progresivních dam si na chvíli vyzkoušelo, jak jim sluší kolaborace s Vladimirem Putinem. 

Chceme jednat s Putinem. Jak si progresivní kongresmanky navlékly kabát válečných užitečných idiotů
Předsedkyně progresivní frakce Demokratické strany v Kongresu USA Pramila Jayapal | foto Profimedia.cz

Mluvíme-li v posledních letech o donebevolajících mravních i profesních selháních ve vrcholné americké politice, obvykle se řeč točí okolo Donalda Trumpa a jeho republikánských nohsledů. Tento týden jim však zdánlivý monopol na politickou nehoráznost vážně nabourala skupina silně levicových kongresmanů, kteří odvedli skvělou práci pro Kreml.

V pondělí dostal prezident Joe Biden na stůl otevřený dopis podepsaný třiceti levicovými kongresmany z Demokratické strany. Vyzývali jej, aby zahájil přímá jednání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, aby „otevřel novou frontu tlaku na jeho ukrajinskou strategii“.

„Jako zákonodárci zodpovědní za výdaje desítek miliard dolarů amerických daňových poplatníků na vojenskou pomoc Ukrajině (…) věříme, že zapojením do této války přijímají Spojené státy odpovědnost seriózně zkoumat všechny možné způsoby ukončení konfliktu, včetně přímého jednání s Ruskem,“ uvádí dopis. Zároveň berou za dané, že co nejrychlejší ukončení války je pro USA absolutní prioritou.

Hlavně nahlas

Dopis odeslalo vedení vlivové skupiny uvnitř Kongresu, takzvaný Progresivní výbor. K jeho nejhlasitějším obhájcům zprvu patřil takzvaný Gang (angl. The Squad), skupina nejradikálněji levicových mladých kongresmanek (zakládajícími členkami tohoto volného sdružení jsou Ilhan Omarová z Minnesoty, Alexandria Ocasio-Cortezová z New Yorku, Rashida Tlaibová z Michiganu a Ayanna Pressleyová z Massachusetts). Hlasitost vznášení požadavků je koneckonců jedním ze základních poznávacích znaků Gangu. 

Bílý dům ledově odvětil, že nebude rozhodovat o Ukrajině bez Ukrajinců. Není divu. Dopis spatřil světlo světa těsně poté, co šéf republikánské menšiny v Kongresu Kevin McCarthy varoval, že až jeho partaj získá v nadcházejících volbách většinu, bude další pomoc pro Ukrajinu nacházet podporu jen obtížně. (Abychom byli fér, jeho senátní protějšek Mitch McConnell naopak řekl, že bude pokračování vojenské a ekonomické pomoci Kyjevu podporovat.)

Putinovi do karet

Dopis tak naznačil trhlinu v dosud pevně jednolitém postoji amerických demokratů vůči ruské invazi na Ukrajinu. To je přesně to, oč Vladimir Putin usiluje. Razantní oslabení pomoci ze Západu se totiž stále jasněji rýsuje jako nezbytná podmínka jakéhokoli vojenského úspěchu Ruska na Ukrajině, jenž je zase podmínkou Putinova setrvání ve funkci (a dost možná i mezi živými). Každý rozbroj, zejména pokud přichází před volbami, je pro Kreml darem z nebes.

Někteří příčetní politici Demokratické strany si to uvědomují. „Jak se rychle ukončí válka? Tak, že ji Ukrajinci vyhrají. Jak ji vyhrají? Tím, že jim pošleme dost zbraní, aby Rusko mohli porazit,“ napsal na Twitter Ruben Gallego, kongresman za stát Arizona (a sám člen skupiny Progressive Caucus, jenž však odmítl dopis podepsat).

Jiné reakce byly ještě méně diplomatické. „Od progresivních šéfů to je naprostá amatérština,“ řekl serveru Politico nejmenovaný kongresman Demokratické strany. „Je to neštěstí. Progresivní parta se musí dát nějak do kupy.“

Když vedení této povedené party vidělo, že šláplo do něčeho politicky kluzkého a nevábného, otočilo jako na příslovečném obrtlíku: jeho předsedkyně Pramila Jayapalová dopis prostě odvolala. „Dopis byl sepsán před několika měsíci, ale bohužel byl uvolněn našimi zaměstnanci bez dostatečného prověření,“ řekla. „Začal být spojován s neochotou Republikánské strany podpořit spravedlivou obranu státní nezávislosti Ukrajiny. Proto dopis stahujeme.“

Jede se dál

Vyšlo najevo, že dopis skutečně vznikl již začátkem července, ale z důvodů, o nichž oficiálně nic nevíme, jej už nikdo neodeslal. Bylo by zajímavé vědět, jak to v Progresivním výboru chodí. Přijde uklízečka, najde kdesi na stole povalovat dopis určený prezidentovi, nikomu nic neřekne a pošle jej? A když se zjistí, že je to blbost, prostě jej šéfka odvolá a jede se dál?

Nebo je to tak, že si progresivní demokratky chtěly vyzkoušet, jak jim sluší kolaborantský kabát, prohlédly se v zrcadle a bez zájmu jej zase odložily, když viděly, že jim nevynáší dost obdivu? Nebo prostě jenom nevědí, co činí?

Pravda, na Trumpa ještě exotické dámy nemají (exotický původ a ženské pohlaví je zjevně nějak obzvlášť progresivně úrodná kombinace). Ale intelektuální základ potřebný k páchání hrůz trumpovského kalibru svým dopisním angažmá jistě alespoň naznačily.