Cestou na Tchaj-wan Pelosiová zkomplikovala jeho obranu

Odpoledne 4. srpna odstartovala Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) největší a nejsofistikovanější vojenské cvičení, jaké kdy absolvovala. Během týdne odpálili Číňané desítky raket a v bezprostřední blízkosti Tchaj-wanu prováděli manévry se stovkou letadel, deseti torpédoborci a řadou doprovodných plavidel. Svou roli při nich sehrály rovněž ponorky a letadlové lodě. Ve srovnání s touto demonstrací síly vypadala třetí krize v Tchajwanském průlivu z let 1995 a 1996, kdy Čína provedla během několika měsíců čtvery manévry a odpálila všeho všudy šest raket, jako dětská hra.

Jako racionále pro nejnovější čínské vojenské cvičení se uváděla touha Pekingu dát najevo rozhořčení nad návštěvou Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu. Šéfka Sněmovny reprezentantů byla od roku 1997 nejvýše postaveným americkým vládním představitelem, který ostrov navštívil. Tehdy to byl rovněž šéf dolní komory Kongresu – Newt Gingrich. Čína dopředu varovala, že pokud Pelosiová zařadí Tchaj-pej mezi své zastávky na cestě po Asii, Amerika za to draze zaplatí.

Ponaučení z roku 1996

Toto vojenské cvičení je pro Peking tak trochu „debutantským plesem“. V roce 1996 třetí krize skončila, když Amerika poslala dvě letadlové lodě s doprovodem do dvousetmílového pásma kolem Tchaj-wanu. Amerika to tehdy považovala za velký strategický úspěch a čínské vedení krajně rozladilo, že USA zasáhly do z hlediska Číny vnitrostátní záležitosti. Právě tato událost ponoukla Čínu, aby z ČLOA vybudovala jednu z nejmocnějších armád na světě.