Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Celkem 146 zakladatelů, ředitelů a investorů českých technologických startupů napsalo premiérovi Petru Fialovi (ODS). Žádají o zavedení funkčního systému zaměstnaneckých akcií.
Celkem 146 zakladatelů, ředitelů a investorů českých technologických startupů napsalo premiérovi Petru Fialovi (ODS). Žádají o zavedení funkčního systému zaměstnaneckých akcií.
V Evropě by měly do roku 2025 vzniknout výrobní linky na křemíkové solární panely s unikátní technologií, která zvýší jejich účinnost.
Do projektu s názvem Pilatus je zapojen rovněž tým pod vedením Martina Ledinského z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. „Plánovaná pilotní linka na výrobu fotovoltaických modulů zvýší současnou celkovou kapacitu výroby fotovoltaických článků v Evropě o třicet procent,“ uvádí Ledinský. „Roční výrobní kapacita pilotního provozu dosáhne minimálně 170 megawattpeaků. Pokud se projekt ukáže jako životaschopný, bude následovat druhá fáze – továrna s roční kapacitou tři až pět gigawattpeaků.“
Podle Ledinského Evropa vlastně ani nemá na výběr. „Máme opravdu problém, protože z Číny pochází 97 procent celosvětové produkce solárních článků. Pokud se z toho jedna třetina instaluje v Evropě, měli bychom přemýšlet o tom, jak to řešit. Není dobré být při výrobě významného energetického zařízení závislý na jediném státu, který navíc není – kulantně řečeno – politicky předvídatelný. To je zásadní motivace, proč vyrábět fotovoltaiku v Evropě. Není jiná možnost, prostě musíme,“ říká Ledinský v obsáhlém rozhovoru pro týdeník Hrot.
Do projektu Pilatus je zapojeno osmnáct partnerů z několika zemí, evropský grant Horizont ho podporuje částkou 10,5 milionu eur. „Ale to zdaleka nestačí k tomu, aby se vybudovala kompletní výrobní linka. Z velké části do projektu míří privátní peníze,“ konstatuje český fyzik. Linka na takzvané pěstování krystalů křemíku vznikne v Norsku, které disponuje relativně levnou, a navíc zelenou elektřinou z vodních elektráren. Další dva závody na montáž panelů budou v Německu, a to ve švýcarské společnosti Meyer Burger.
Jaký je přínos českého Fyzikálního ústavu? „Disponujeme nápadem, který vznikl už před lety, když jsem byl na postdoktorském studiu v École polytechnique fédérale de Lausanne ve Švýcarsku, kde tenkrát zkoumali fotovoltaické články, které mají kontakty pouze na zadní straně. Metalické pásky vpředu fungují vlastně jako zrcadlo, odrážejí světlo pryč. A když nejde dovnitř panelu, nemůže vyrobit elektřinu. Když dám pásky spolu s dalšími kontakty dozadu, ze slunečné strany nic nestíní, čímž zvyšuji výkon i účinnost panelu,“ vysvětluje Ledinský.
„Toto řešení zatím není ve fotovoltaice standardní, to si na rodinný dům nekoupíte, je to novinka,“ dodává fyzik. „Je to o hodně technicky komplikovanější. Ve Švýcarsku ale našli relativně jednoduchý proces, jak to udělat. A ten jsme posledních deset let rozvíjeli.“ Také proto se o novince hovoří jako o fotovoltaickém ferrari.
