Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Skutečné pořadí zahraničních investorů v Česku: první je Německo, druzí čeští byznysmeni s holdingovými strukturami v zahraničí. Role čínských a ruských investic dál zůstává okrajová.
Dohromady téměř 3,7 bilionu korun. Takové výše dosahuje hodnota zahraničních investic v České republice včetně reinvestovaného zisku. Jenže tato suma peněz zahrnuje podniky, které ovládají místní byznysmeni prostřednictvím holdingových struktur se sídlem v Nizozemsku, Lucembursku či na Kypru. Jak lze vyčíst ze statistiky zveřejněné Českou národní bankou, tyto skrytě domácí investice můžeme vyčíslit na 526 miliard korun. Skutečná výše zahraničních investic u nás rázem klesne na necelých 3,2 bilionu korun.
Kdesi hluboko v útrobách webu České národní banky lze totiž dohledat tabulku, v níž jsou zahraniční investice roztříděny podle principu vrcholového investora. Tedy podle toho, kdo se nachází na vrcholu pyramidy firem. Tato čísla jsou známa až se zpožděním; teprve teď se můžeme dostat k datům platným k poslednímu dni roku 2018. Ale i tak se dostaneme k hodnotným informacím o skutečné struktuře zahraničních investorů v Česku.
Podle tohoto „reálného“ přehledu jednoznačně dominuje Německo s objemem investic 780 miliard korun. Zajímavý je případ Spojených států amerických. Ty jsou přímo vidět za investicemi v rozsahu 32,6 miliardy korun, ale po připočtení mezistupňů v různých daňových rájích naroste objem amerických investic na 253 miliard korun. V celkovém žebříčku to stačí na páté místo. Díky tomuto přepočtu naroste také reálný objem investic z Británie, Itálie, Belgie a Japonska.
Naopak tradiční ráje pro zakládání holdingových struktur nejvíce oslabí. Formálně je totiž největším investorem u nás Nizozemsko s 687 miliardami korun a druhé Lucembursko se 620 miliardami. Ale skuteční Nizozemci a Lucemburčané stojí jen za zlomkem těchto investic. Právě v těchto zemích sídlí holdingy PPF, EPH, CPI, ale také Avast Software, Linet, Czechoslovak Group, Unicapital Group i další firmy českých miliardářů. Díky příznivé legislativě a historicky i daňovým výhodám zde mají svou přestupní stanici i mnohé mezinárodní koncerny.
Typickým příkladem může být největší zahraniční investor u nás – Volkswagen. Jako přímý vlastník Škody Auto je v obchodním rejstříku zapsán Volkswagen Finance se sídlem v Lucembursku, formálně se tedy jedná o lucemburskou investici. Koncovým vlastníkem je samozřejmě německý koncern Volkswagen. Podobných případů lze najít poměrně dost. Přímého vlastníka v Nizozemsku má například český T-Mobile, Vodafone, Tesco Stores či výrobní závod Coca-Cola HBC Česko a Slovensko.
Navzdory tomuto očištění zůstává objem investic z Nizozemska, Lucemburska – a hlavně z Kypru – ve statistice ČNB poměrně vysoký. Podle vyjádření mluvčí ČNB Denisy Všetičkové je tento výsledek maximem možného; ne vždy je informace o konečném investorovi známa. ČNB při sestavování statistiky dle principu vrcholového investora vychází hlavně z vlastních dotazníkových šetření a s využitím národních a mezinárodních registrů. Ne vždy se potřebné údaje podaří získat v požadované kvalitě a čase.
Statistika potvrzuje, že reálný objem investic z Číny zůstává mizivý – 22,7 miliardy korun. Dokonce i po připočtení Hongkongu, kde má sídlo například korporace CITIC Group, se jedná o pouhých 28 miliard korun. Tedy méně než jedno procento ze všech zahraničních investic. Podobným případem je Rusko s investicemi za necelých 18 miliard korun. Pro srovnání: podobnou sumu peněz u nás zainvestovaly podniky ze Singapuru, Tchaj-wanu či Izraele. Výsledek návštěv Miloše Zemana i dalších politiků v Moskvě a Pekingu s cílem přilákat více investic z těchto zemí tedy jaksi neodpovídá vynaloženému úsilí (a podlézání).
