Česko se chce zásobit léky pro případ další vlny covidu-19

Hned pět různých léků na covid-19 chce mít Česko k dispozici v případě zhoršení epidemické situace.

Česko se chce zásobit léky pro případ další vlny covidu-19
ilustrační foto | Profimedia.cz

Remdesivir (obchodní název Veklury) a Molnupiravir (Lagevrio), které již nyní nemocnice podávají pacientům s covidem-19, by brzy mohly doplnit ještě Paxlovid, Evusheld a Sotrovimab. Podle ministerstva zdravotnictví tak chce být Česká republika připravena na scénář, kdy by se objevila nová mutace, jež by způsobovala závažnější průběh onemocnění covid-19 než nyní dominantní omikron.

Zájem Česka o Paxlovid již dříve potvrdil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Pro začátek si Česko objednalo padesát tisíc dávek, v případě potřeby objedná další. Léčivý přípravek od firmy Pfizer má být podle řady odborníků přelomový. Jednak je ve formě tabletek, tudíž jej lze podat velmi snadno a bez potřeby návštěvy nemocnice. Podle vědeckých studií je navíc velmi účinný i na variantu omikron. Evropská léková agentura lék schválila koncem ledna, firma však z důvodu výrobních kapacit neuvedla, kdy můžeme očekávat první dodávky.

Nově ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že objednává rovněž léky Evusheld a Sotrovimab. Ty však musí podat lékařský personál. Evusheld, vyvinutý AstraZenecou, je kombinací dlouhodobě působících protilátek a vpichuje se v jedné dávce přímo do svalu. Stále však čeká na schválení Evropskou lékovou agenturou. Sotrovimab od GSK je monoklonální protilátka, která se ale podává infuzí a zelenou dostala od agentury již koncem loňského roku.

Oba léčivé přípravky výrazně snižují riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19. Česko jich však objednává méně než Paxlovidu, každý v počtu deset tisíc dávek. Léky budou určeny primárně pro lidi s poruchou imunity či po transplantaci.

Otázkou zůstává, kdy by mohly objednané léky dorazit. Oproti vakcínám totiž v tomto případě neobjednává přípravky Evropská komise centrálně pro všechny své členy, ale nakupují je jednotlivé státy. Důležité jsou tedy kromě výrobních kapacit i vyjednávací schopnosti zástupců jednotlivých států.